Google+ Followers

pátek 9. září 2011

Tuhle arbitráž vyhrajem

Arbitráž, neboli rozhodčí řízení, bylo vynalezeno, když se americký právní systém stal tak dokonalým, že už se s ním už nedalo vydržet. Po každém rozhodnutí soudu se strana, která prohrála, mohla odvolat, a zase odvolat, do nekonečna. A ještě předtím než soudní řízení začalo, žalující strana dostává jistá práva, jako právo 'k objevům' (discovery), které jí umožní si vyžádat vnitřní, jinak soukromé dokumenty, které by mohly pomoci žalovanou stranu usvědčit.
Pokud firma dělala něco jednoduchého, třeba vyráběla a prodávala deštníky, tak jí těch pár stovek za deštník nestálo za riziko, které jí každý prodaný deštník mohl přinést. A tak začala prodávat své deštníky jenom s podmínkou, že všechny spory spojené s prodaným deštníkem se budou řešit arbitráží. Arbitrážní panel byl stanoven předem a podmínky arbitráže vyloučily většinu špumprnáklí, které si právníci během let vymysleli. Nebyli povoleny ani 'objevy', ani 'následné škody' - tedy škody, které jste utrpěli, když vám vadný deštník zkolaboval - jako třeba účet za vyčistění zmoklého fraku. A hlavně, nebyla žádná odvolání. Arbitráž proběhla rychle a stála málo. V případě, že deštník byl vadný, zákazník dostal nový deštník a nebo své peníze zpět a jinak nic.

 Fungovalo to, a tak se to šířilo po Americe, a pak i světem, až to dosáhlo i České republiky. Buď až tam, nebo někde po cestě to přestalo fungovat, jak lze usoudit z tohoto výroku z českých novin: "Arbitráž nemůže být u konce, když se jí stále zabývají české soudy". Tradičně se soudy arbitráží nezabývají. Soudy považují arbitrážní ustanovení za smlouvu - smlouvu mezi dvěma nezávislými a plnoprávnými stranami. Soudy do smluv zasahují jen nerady, třeba když smlouva je v rozporu s veřejným zájmem či dobrými mravy a nebo když by slabší strana byla neúměrně a nespravedlivě poškozena. Tak například soud by mohl zrušit smlouvu, která by poškodila dítě nebo někoho, kdo není plně svéprávný. To jsou výjimečné připady. Důležité je si pamatovat, že obvykle obě strany předem souhlasí s tím, že se budou řídit rozhodnutím arbitrážního panelu, a že se vzdávají opravných prostředků.



 V kauze Diag Human veřejnosti nikdo nevysvětlil jaké, zdá se neobvyklé podmínky byly a snad i jsou v arbitrážní dohodě, podmínky jako je právo na odvolání a právo, aby někdo teprve určil výši škody, která byla již rozhodnutím panelu přiřčena jedné straně. Když Ernest&Young v roce 2008 spočítal škody na osm miliard, byla to nová arbitráž, nebo jen nový požadavek firmy, která se cítila poškozena? Bylo stanoveno v prvém rozhodnutí, že částka teprve bude určena, a že ČR má právo se odvolat a jak. Tedy kdo by musel takové odvolání podepsat?

 Veřejnost má právo tyto 'podrobnosti' vědět a prozkoumat, protože jednání českých úředníků, jak je popsáno v tisku, přesahuje míru neschopnosti, na kterou jsme zvyklí. Údajně strana, která vyžaduje těch 10 miliard, má anonymní akcionáře, kteří koupili pohledávku za neznámou sumu. Máme právo vědět zda je mezi akcionáři synovec nebo zeť pana poslance X. Za každou prohranou arbitráž na 10 miliard zaplatí každý občan 1 000 Kč. To nepočítáme miliony na 'týmy špičkových odborníků', které český stát v těchto sporech obhajují. V případě Diag Human by bylo třeba udělat ještě jednu - a to poslední arbitráž, bez nároku na odvolání, která by určila, zda firma má právoplatné rozhodnutí. Přece nechceme mít elitní právní tým pro každou ze stočtyřiceti zemí, které podepsaly newyorskou úmluvu. Kolik by asi tohle stálo? A kolik už arbitráží proběhlo a kolik nás jich ještě čeká? [1]
Pan Kalousek prý řekl, že Česko má velmi dobrou pozici, že stížnost investorů do solárních elektráren vyhraje. Prosím aby nám srozumitelně vysvětlil, jak je tohle možné. Stát slíbil jistou výkupní cenu elektřiny ze solárních elektráren na jistý počet let. Žádná podmínka o ceně solárních panelů tam nebyla. Je jasné jako facka, že stát nemůže uvalit na zisky těchto investorů selektivní daň. To je právě to, co ochrana cizích investic znamená. Neznamená to, ze ministr, nebo politik nemůže vyslovit svůj názor na pochybnou firmu. V novinách kdosi napsal, že už je pozdě, že stát měl zdanit zisky ze solárek hned když cena panelů klesla.

 Ale to by také bylo porušení dohody o ochraně investic. Pokud si stát do zákona o výkupu elektřiny nedal podmínky typu 'když bude cena panelů větší než...', tak musí platit bez ohledu na to, jaká je cena panelů a jaký je zisk investora. Chyba byla v tom, že stát slíbil jistou cenu za výkup, místo aby to nechal trhu. To slibovat nemusel. Podívejme se zpět na to, jak se ČR do této šlamastiky dostala.
S návrhem zákona o dotacích solárním elektrárnám přišla strana Zelených. ČSSD byla spíš pro, ODS spíš proti. EU vydala direktivu 20:20:20, podle níž by v roce 2020 členské země měli získávat 20% energie z obnovitelných zdrojů. O tom, o cílech metodách EU, jsme psali již dříve [2]. Hlavní metoda pro snižování emisí CO2 je ETS = Emission Trading Schema. Je to evropská verse metody 'Cap and Trade', kterou Američané použili v letech devadesátých k boji s kyselým deštěm. Elektrárny musely platit za emise SO2 - oxidu síry, který způsobuje kyselý déšť. Elektrárny nedostaly odměnu za to, že instalovaly odsiřovače, nebo že přešly z hnědého uhlí ‎na zemí plyn nebo... nebo... Těchto metod je hodně a elektrárny si vybraly to vhodné a cena elektřiny stoupla jen nepatrně. Historie ETS Takže, USA, EU a mnoho dalších zemí a unií se rozhodlo užít stejnou metodu pro emise CO2. Vlády neurčí jak se má cíle dosáhnout, jen určí cíl - omezení emise škodlivin. Vlády totiž neví, která metoda je nejlepší. To ví jen trh a ne předem .Tuhle české noviny napsaly, že firma Ernest&Young odhadla (spočítala, analyzovala...), že do 10 let bude solární energie kompetitivní s jinou. 'Jinou' z hnědého uhlí, zemního plynu, z jádra ... ? Jistě v té firmě mají chytré lidi, a jistě, přesto, ta firma neví, kolik bude která energie stát. Ten výraz 'solární elektřina' ani není pořádně definován. Tak třeba, v Evropě existuje projekt Desertec financovaný ne vládou, ale soukromými investory, který má v plánu postavit elektrárny na Sahaře a přivést elektřinu do střední Evropy novou, velmi efektivní, rozvodnou sítí. To by mohlo být rentabilní. Česká vláda mohla splnit EU direktivu třeba tím, že by doporučila ČEZu, aby se stal podílníkem tohoto podnikatelského záměru. Na Sahaře, na rozdíl od Česka, solárníelektrárny totiž mohou být rentabilní.


 Jak se Česko dostalo do této šlamastiky? Po Kubiceho aféře vyhrála volby ODS a vytvořila Topolánkovu vládu. Buď měli moc jiné práce, nebo někdo zjistil, že se na tom dá vydělat, a tak zákon, proti kterému před tím hlasovali, prošel. A mnohé z těch firem, které do vládou zaručeného zisku investovaly, mělo, a má, anonymní majitele a ti požadují návratnost investic. Vláda byla legálně zvolena a slib je slib, a všichni budou platit, nejen na elitní tým právníků, ale i za prohranou arbitráž. A možná nejen za tuto.
Tuhle jsem četl, že ODS má stanovisko ke globálnímu oteplování. Že podporují metodu přizpůsobení se vyšším teplotám, protože boj proti oteplování by byl příliš nákladný. Jistěže mají právo na svůj názor, a nehodlám se zde pouštět do hádky s panem presidentem. Jen chci připomenout, že jsme členy EU a tedy pohléháme pravidlům ETS. Již několik let ČEZ dostává spoustu peněz z prodeje povolenek, které mu EU uštědřila. Těch povolenek bude méně a méně, a elektrárny které budou vyrábět elektřinu třeba z hnědého uhlí ale bez Clean coal (ukládání CO2) - se stanou ztrátovými. To je jak ETS má a bude fungovat.
Jestli si někdo, ať již ve vládě či parlamentu, myslí, že můžeme dostávat a utrácet peníze z ETS, a pak, až přijde čas začít platit za emise, Česko řekne "my na ty hysterické, alarmistické předpovědi nevěříme, tak jděte někam. My budeme dělat elektřinu z hnědého uhli a platit nic nebudeme" a projde mu to, tak má iluze o světě. Peníze z prodeje povolenek dostáváme na to, abychom vyvinuli metody výroby elektřiny, které neprodukují CO2. Není jasné, zda tím programovým prohlášením o přizpůsobení, místo omezení emisí, nás ODS připravuje na další arbitráž - která by jistě následovala, kdyby ČR neplnila své závazky z ETS - a nebo jestli to jsou jen takové řečičky, které mají udělat radost panu presidentovi a oblbnutým voličům.
No - a teď si asi řeknete - No jo, darmo mluvit - jsou to všichni zloději - hlavně ti z (doplňte si stranu kterou nemáte rádi, ať již je to ČSSD nebo ODS atd.) - a přestanete číst. Chápu to. Já jsem také měl tento postoj, a tak jsem nejprve ani nezačal tohle psát. Ale pak jsem, náhodou, zrovna dočetl biografii Gándhího [4], který pomohl ukončit Britskou koloniální nadvládu nad oblastí, kde se dnes nachází Indie, Pákistán, Bangladéš a Kašmír.
Gándhí řekl: "Britové nám neukradli Indii. Mu jsme jim ji dali". [4]
A to je pravda i v Česku. Politici, ať už z kterékoli strany, si rozdávají peníze a Rolexy, protože je to lidi nechávají dělat.
Podívejte se třeba na zákon, který by zakázal, aby anonymní firmy dostávali veřejné zakázky. Všichni před volbami souhlasili. Pak VV přišly s tím, že zákon byl špatně napsán. Koalice slibuje, že jednou se k tomu dostane. ČSSD slibuje že to prosadí, když ji zvolíme. Ale není žádný důvod čekat do voleb. Kterýkoli poslanec to může zformulovat správně a navrhnout k hlasování. Bylo by dobře, kdyby některé z občanských iniciativ vedly na svém webu evidenci, kdo jak hlasoval. Kdo byl pro nebo proti takovým antikorupčním zákonům a pro zákon o státní správě.
Pak, až přijdou volby - ignorujte slabomyslné plakáty a sliby. Místo toho se podívejte se jak kdo hlasoval. Něco jako Koho volit .
Zkušenost z jiných zemí [5] ukazuje stejné problémy, ale i metody účinné proti korupci a předražování veřejných zakázek. Poučme se z jejich zkušenosti.
Ještě chci dodat, že zákon, který by zakázal anonymům účast na veřejných zakázkách, nestačí. Nesmí ani dostávat odškodné z arbitráží. Záruky na ochranu investic se na ně nebudou vztahovat. O jejich investice nestojíme. Boj proti korupci je na předním místě veřejného zájmu a všechny budoucí závazky české vlády by měly mít takovou podmínku, která by omezila možnosti zneužití a korupce.
Indům a Pákistáncům se podařilo se zbavit britské nadvlády, a to i přesto, že Britové, tenkrát ještě, do protestujících občas i stříleli. Tady se zatím nestřílí, jen se tu děsně kecá. Zbavit se korupčních politiků v Česku by nemělo být tak těžké.

Odkazy:

[1] Diag Human „Za zahraniční advokáty ministerstvo zdravotnictví zaplatí řádově desítky až stovky tisíc korun...“
[2] ETS - EU EMISSIONS TRADING SCHEME
[3] Anonymní firmy závratně vydělávají. Ze státních zakázek těží zisk až 70 procent … http://goo.gl/GLQ2o
[4] Jospeh Lelyveld: Great Soul (A.A. Knopp, New York, 2011) Mahatma Ghandi and his struggle with India Amazon  
[5] Jak bojují s korupcí jinde; Hněv, hesla, skořápky

pondělí 17. ledna 2011

Počitače v medicině

Počítače počínají měnit praxi mediciny. Zpočátku vykonávali jen kancelářské práce, účtování, registrace zakazníků - pacientů. Nové objevy, nové technologie, jako je Laboratoř na Mikročipu (Lab-on-a-chip), nové přístroje a zobrazovací metody přináší velká množství dat, které vyžadují využívání informatiky přímo v lékařské praxi. Software, které bude tato data zpracovávat, uchovávat a přenášet bude založeno na systémech s otevřeným zdrojem, systémech jako je dnes Linux, které usnadňují spolupráci podsystémů a přístrojů od různých firem a výrobců. Trh roste tak rychle a s tolika požadavky, že přestože do něj vstupují i velké firmy, jako je IBM, Microsoft a Google žádná firma jej nebude dominovat,

History

V polovině minulého století objevila Rosalinda Franklin strukturu molekuly DNA [1], která kóduje lidskou dědičnost. V té době také mladý Václav Havel začal psát absurdní hry, a v jedné z nich, 'Ztížená možnost soustředění' nadhodil Orwelovskou otázku, totiž tu, co bude vláda, nebo spíše vládnoucí systém, vědět o každém jedinci a jak to bude zneužívat. V té hře nosili počítač Puzuk [2] po domech a sbírali informace o lidech. Puzuk kladl otázky, jako "Který je váš oblíbený tunel?", ale často se unavil a přehřál, a žádal o odpočinek v ledničce. Dnes, po pouhém půl století, kauzální řetězce, které začaly těmito událostmi, se střetávají v otázkách lékařské informatiky, po Anglicku - jak je dnes zvykem - zvané e-Health a m-health (mobilní aplikace pro zdraví). Je to nový obor, který roste rychleji, než jakýkoli jiný obor v IT či ECT - tedy v aplikacích informatiky. V tomto článečku ukážeme souvislost s bioinformatikou a nabídneme jen letmý pohled na využití 'open software' k práci v ordinaci a péči o zdraví . Počítač teď nenosí do bytu výzkumníci. Nosíme ho v kapse jako Android mobil a jak zmíněno v dřívějším článku , dokáže sám pomocí GPS a bez problémů pořídit záznam míst, kde a kdy jsme pobývali, a poslat jej svému 'většímu bratru' aby se stal částí našeho EHR. EHR (elektronic health record), jehož příkladem je EZK, je souhrn všech informacích, které mohou lékaři pomoci v péči o Vaše zdraví. Zkratka EHR se vyskytuje ve třech variantách EHR, EMR, EPR, které jsou významem blízké, ale nejsou identické [3]:
  • M je pro Medical a vztahuje se na data z jednoho oboru - jedno oddělení nemocnice, třeba rentgenové snímky
  • P znamená Pacient a je to kolekce všech dat o jedné osobě z různých zdrojů (ale v Anglii někdy také synonym zkratky EHR).
  • H health je sbírka všech dat o Vás, nejen 'od kolébky k hrobu', ale včetně Vaší rodiné historie.

Ta sbírka dat může být jen virtuální. V tom případě data zůstávají tam, kde byla pořízena, třeba rentgenové snímky u radiologa. Sbírka dat je pak seznam adres, ať již elektronických, či kamenných, a typů dat. Data ve sbírce jsou rozděleny do kapsulí, takže můžete dát řekněme gynekologovi přístup k těm datům a testům, které potřebuje a ponechat jiná data, řekněme o psychoterapii, stranou. Pro ochranu soukromí mohou být data identifikována jen pomocí 'bezvýznamového kódu', který neobsahuje vaše jméno, rodné číslo ani podobná demografická data. Můžeme takovému číslu říkat PePIN (Patients eletronic Personal Identification Number) Můžete mít různé Pepiny pro různé pořizovatele dat a sdílet s lékařem jen to, které potřebuje.

Článek [4] "EMR: Kdo se bojí sbírky dat", popisuje případ, kde sbírka dat není virtuální. Vaše data různého původu jsou fyzicky uložena v jedné 'bance dat', podobně jako Vaše peníze z různých zdrojů jsou bezpečně uloženy na jednom účtu. Ten článek je z IMB výzkumného centra v New Yorku a tak se také zmiňuje o tom, že mít svá data v bance může být užitečné v případě právních sporů, kdy ani původce dat, nemocnice nebo chirurg, je nemůže pro Vás "ztratit". To doufejme zatím v Česku není důležité, ale je zajímavé, že nejen IBM, ale i Microsoft, Google a jiní těžkooděnci se o tento obor zajímají. V tomto článku [5] si v pravém sloupci všimněte loga firem, které sponzorují vývoj otevřených standardů, založených na XML.

Pradědeček Lekařských standartů HL7 = Health Level 7 = 'Zdraví-úroveň 7' byl vyvinut již v roce 1987, tedy před vítězným nástupem XML. Jméno HL7 je odvozeno od 'ISO OSI' modelu pro 'propojení otevřených systémů' , který ovlivnil i protokol Internetu. První je 'fyzická vrstva' a pak jde to nahoru přes 'transportní vrstvu' až k nejvyšší, sedmé, aplikační vrstvě. Obrázek na vlevo ukazuje příklad, již v moderním, XML formátu, zápis 'rodinné historie', která obsahuje i část genetického kódu pacienta: 'CATCCG ...'. Taková informace již dnes může být užitečná pro léčení některých forem rakoviny. V blízké budoucnosti se čeká rozvoj 'osobní mediciny' a EBM mediciny:
  • osobní medicína neléčí průměrného pacienta, ale jedince s unikátními vlastnostmi, které závisí na jeho genetickém kódu.
  • Evidence Based Medicine (Medicina založená na důkazech účinnosti) neboli EBM klade důraz na vědecké prokázání účinnosti zvolené léčby.
  • Modely průběhu chronických chorob pomocí počitače propojují tyto dva nové přistupy a umožňují využití velkého objemu dat v lékařské praxi.
I když výhled do budoucnosti je důležitý při vyvíjení software, které může sloužit dlouhá léta, je také třeba zůstat stát na pevné zemi a uvážit co je možné tady a teď. Nemůžeme se ztotožnit s obhroublou terminologií tohoto článku z roku 2005 zvláště kde autor, patrně lékař, říká, že "pan ředitel si to představuje jako Hurvínek válku", ale je dobře si všimnout, že "lékaři dosud ve vysokém procentu používají k vedení evidence a dokumentace DOSovské aplikace používající CP 850 (Kameničtí)", což je zastaralá znaková sada pro Češtinu, která není kompatibilní s moderními systémy. Než se podíváme, jaký software je dnes k disposici, musíme vzít v úvahu dnešní úroveň IT výchovy lékařského personálu, jejich vybavení a úroveň zabezpečení počítače v typické ordinaci.
Podívejme se teď na některé již existující systémy a začněme s 'otevřenými zdroji', neboli se svobodnými systémy neboli anglicky s FOSS .

Dnešní systémy

Otevřené systémy

  1. GNUmed je populární v Německu a běží na různých platformách, včetně MS Windows a Ubuntu Linux. Jako většina podporuje různé jazyky. Tento blog, post z December 30, 2010, obsahuje video operace se screenshoty systému.
  2. OpenEHR se užívá pro lékařský výzkum a pro lékařskou péči, s důrazem na jejich kombinaci. V tomto interview mluví profesor Ingram o své visi eHealthu v Evropě a roli EHR kterou EHR bude hrát. Tento lékařův blog říká, že openEHR je pro zdravotnictví universální báze, něco jako je iPOD pro telefony. Začal s ISO standardtem ISO13606, ale vyvinul se dále za vedení odborníků několika specializací a podle připomínek uživatelů. Je užíván v mnoha zemích, komerčními, vládními i akademickými organizacemi.
  3. (VistA) Vista systém byl vyvinut pro americké vojenské nemocnice. Zkratka (VistA) znamená 'Veterans Health Information Systems and Technology Architecture'. Tento článek v kanadských novinách ilustruje pomocí několika video klipů, jak systém funguje a jaké jsou výhody FOSS systémů ve zdravotnických aplikacích. VistA EHR je FOSS systém, který byl vyvinut na základě VistA systému americké vlády. Je ke stažení zdarma, ale lze přikoupit odbornou podporu.
  4. PatientOS se dá snadno upravit pro různé potřeby. Užívá se, v mnoha jazycích, v ordinacích doktorů, klinikách i nemocnicích. Užívá client/server architekturu a zvládne registraci pacientů, objednávání, medical účty, medical dokumentaci, předepisování léků, laboratoř, atd.
  5. OSCAR byl vyvinut několika kanadskými universitami pro Kanadský systém národního zdraví. Má versi s licencí GNUPL (která je zdarma), ale i versi s komerční podporou. Může být instalován přímo v ordinaci a nebo užíván přes Internet celou skupinou klinik. Uživatelské rozhraní pracuje v prohlížeči a systém užitím Javy a database mysql dovoluje snadné tvoření nových formulářů. ZDE je demo video

Vlastnické či proprietary a smíšené systémy

FOSS zahrnuje systémy s licencí GNU , která zaručuje, že software je zdarma ke stažení a zdokonalování, ale také omezuje další šíření zdokonaleného systému. Zdokonalená forma se totiž nesmí prodávat, ale pokud se nabídne ostatním, musí se nabídnout pod stejnou, tedy GNU licencí a tedy zdarma. FOSS ale zahrnuje i jiné systémy, které mají otevřený zdroj a licenci, která je velmi liberální a dovoluje prodej zdokonalených systémů, obvykle spolu se zákaznickou podporou. Takové smíšené systémy jsou obvykle levnější než systémy, které by nějaká firma vyráběla od základů. ale také poskytnou živobytí vývojářům, kteří je mohou přízpůsobovat specializovaným požadavkům. Není tedy možné striktně rozlišit otevřené (open source) a vlastnické (komerční či proprietary) systémy, protože mnohé komerční systémy užívají FOSS systém jako základ, k němuž přidají funkce potřebné pro danou specializaci. Ve světě je velký počet jak čistě vlastnických, tak smíšených systémů. Zde uvádíme jen několik málo příkladů.
  1. Komerční systémy založené na openEHR systému.
  2. openSUSE Medical , který společnost nabízí i v ČR, je založen na open source balíčku GNUmed. Komerční verse obvykle zahrnují i školení a podporu.
  3. EZK - Elektronická zdravotní knížka je k disposici zdarma pojištěncům VZP. Je to výrobek české firmy IZIP, který vyhovuje HL7 standardu. Užívá centrální databázi přes Internet, ale může podporovat i čipovou kartu. ZDE je online demo tohoto systému.

Blízká budoucnost

Aplikace IT technologií do zdravotnictví je nezbytná k dosažení možností které nové objevy a aplikace genetiky slibují. Dá se říci, možná jen z malou nadsázkou, že Mooreho zákon o hardware našel pokračování v lékařské technologii. Takzvaná Lab on Chip (laboratoř na čipu) využívá technologie vyvinuté kdysi pro počitačové čipy k výrobě čipů, které dokáží jen na několika mikrogramech krve provést testy a analýzy, které kdysi trvaly dny a stály tisíce dolarů. Ty potenciální přínosy nových technologií ale nepřijdou automaticky a snadno. Potřebují solidní, spolehlivé software, které zachová soukromí pacientů a ochrání jejich osobní data. A hlavně software, které lékaři budou chtít užívat protože jim to usnadní, nebo umožňí jejich práci.

CCHIT (Certification Commission for Health Information Technology) je USA nezisková organizace, která dostala nedávno 3-letý grant, aby testovala EHR systémy. Laika, pojmenovná v Americe po slavném ruském pejskovi ze Sputniku, je FOSS systém na testování EHR software. Software, které splní serii testů na spolehlivost a 'interoperability', tedy schopnost spolupracovat s jinými systémy a standardy dostane certifikát, který ujistí lékaře že se na systém mohou spolehnout. Význam 'interoperability' (int-op?) a jak jí dosáhnout užitím společných, tedy FOSS systémů je diskutován v tomto blogu . Příklady neúspěchů, tedy případy, které neuspěli v testech nebo v praxi, jsou popsány ZDE

Potom, co systémy jsou vyvinuty, testovány, a spolupracují spolu, a s přístroji, zbývá ten nejtěžší úkol, totiž uvést je do praxe, prodat je lékařům. Bylo by užitečné kdyby ne jedna, ale hned několik českých IT firem si vybraly, každá jeden z otevřených systémů, udělaly českou lokalizaci, a nabídly výsledek českým ordinacím a klinikám. To, co by se naučili z jejich reakcí, požadavků a kritiky by jim mohlo posloužit jako ničím nenahraditelná báze pro vstup této IT discipliny, která se ve světě již dnes rozvíjí rychleji než kterákoli jiná.

A není to nemožné. Uvažte typickou návštěvu staršího pacienta u českého obvodního lékaře, který stále užívá papírovou kartotéku a počítač s abecedou Kamenických jen jako psací stroj. Kdyby data co pacient pravidelně dostává byla v počítači, v mysql databasi, tak mechanickou část návštěvy, hledání karty a psaní předpisu, může udělat počítač. Lékař bude mít důvod uložit své poznámky a případné změny, do svého počitače, protože je bude potřebovat při příští návštěvě. Místo klávesy [print] jako to dělá dnes, zmáčkne klávesu [ulož] nebo [ulož a vytiskni]. Byl by to skromný začátek, ale začátek s perspektivou. Zauvažujte o tom, každá cesta začíná prvním krokem.. Systém by musel zabezpečit data lépe než jsou dnes v papírové kartotéce, usnadnit lékaři práci a spolupracovat se systémy, které se začínají objevovat na specializovaných pracovištích.

Odkazy

  1. Genetický kód Between 1951 and 1953 Rosalind Franklin came very close to solving the DNA structure. http://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Franklin http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetický_kód http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Franklin
  2. Ztížená možnost soustředění http://archive.vaclavhavel-library.org/kvh_search/itemDetail.jsp?id=626 downloads Ztížená možnost soustředění 31 stran pdf ..opatrně nesou Puzuka. Je to složitý přístroj připomínající vzdáleně obchodní pokladnu nebo účetní kalkulačku; má klávesnici, různé knoflíky, na boku kličku, .. strana 4 PUZUK: Který je váš oblíbený tunel? Máte rád hudební nástroje? Kolikrát ročně větráte náměstí? Kde jste zakopal psa? Proč jste to neposlal dál? Kdy jste přišel o nárok? V čem je jádro? Jakpak je dnes u nás doma? Čuráte veřejně, nebo občas?..
  3. Zkratek je přemnoho. V článku se jím pokud možno vyhýbám. Tabulka je na folii 3 = alphabet soup by CA Health Information and Strategic Planning California, a Department of Public Health ZDE http://www.cdph.ca.gov/programs/HISP/Documents/APHA-LScott.pdf a dále ZDE http://healthcareinformatics3000feet.blogspot.com/2007/02/accurate-definitions-emreprehr.html a ZDE http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2669643/
  4. Kdo se bojí EMR v celoživotní bance? ( Who’s Afraid of Lifetime Electronic Medical Records?) http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/imr/papers/WhosAfraidOfEMRfinal.pdf IBM Watson Research Center v New Yorku, 11 stran, anglicky. A health consumer will be able to open an account with an IMB, which will cumulate in Independent Medical Record Bank (IMRB). No single healthcare provider could probably maintain a lifetime EMR. Fig 1 na str. 4 ukazuje dva modely, jeden organizován podle pořizovatele, druhý z hlediska pacienta.
  5. The Patient Record Architecture (PRA) http://xml.coverpages.org/hl7PRA.html XML formát je dnes základem pro standardy pro lékařská data i v Evropě http://www.helmholtz-muenchen.de/ibmi/efmi/ i v ČR: http://www.microsoft.com/cze/office/office2003/infopath/usage/developer.mspx http://www.uzis.cz/vstupy-registru http://www.czso.cz/csu/nsp.nsf/csuskupina?readform& :zdravotnictvi__socialni_zabezpecen http://www.hl7.cz/cz/hl7/about.html http://healthinfo.med.dal.ca/HL7Intro/963/992/992.html Health Level Seven (HL7) Nezisková organizace Health Level Seven Inc. (HL7 Inc.) byla založena v roce 1987. European Union launched 27 e-health projects in 2010, following a call under the EU Framework Programme 7 (FP7), with an investment of up to €50 billion. http://newcreationit.com/electronic-medical-records/eHealth-european-commission
  6. Osobní medicina =Personalized medicine - use of genomics Do pěti let by určení genetického kódu by mělo stát méně než 1000$ http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/cgl7/papers/the_implications_of_ehrs_for_personalized_medicine-shabo.pdf 8 pages. IBM , http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/cgl7/papers/the_implications_of_ehrs_for_personalized_medicine-shabo.pdf fig1 page, standard pro snímky - DICOM-compliant images http://skynet.ohsu.edu/~hersh/jasis-95-emr.pdf www.hl7elc.org/ihic2010/genomics-as.pdf

pátek 7. ledna 2011

Peníze nebo zdraví?

Za posledních 20 let utratila Evropská komise přes bilion eur na řešení problémů e-zdraví, tedy problémů jako je EHR (electronic health record) nebo po česku elektronický zdravotní zápis či EZK. To číslo jsou čtyři evropské biliony, ne miliardy jak se dovíte na straně 4 tohoto oficiálního EU dokumentu.
  Teď si možná pomyslíte:  "Sláva, Brusel to zaplatí. Naše zdravotnictví nepřijde do bankrotu". Počkejte.   Na straně 20 toho 60ti stránkového dokumentu má stránku i Česká Republika. Dovídáme se že IZIP je celonárodní EHR systém, užívaný všemi relevantními 'stakeholders' =všemi těmi kterým o to jde. Tohle ale neplatí Brusel, ale naše, česká, VZP.
zdroj, detajly
Ty peníze nahoře zmíněně již byli utracené, to je "voda pod mostem". Nyní jde o peníze pro léta příští. Teď Evropa chce nejen EHR, ale IEHR = InterOperable Electronic Medical Records , tedy záznamy, které se dají číst v každé členské zemi.
Protože když si třeba zlomíte nohu při lyžování v Alpách, tak ten doktor v Rakousku může potřebovat data z vaší EZK.
    Člověk by čekal, že potřebné software teda objednají a rozdají všem členským státům. Ale komise neuvažují jako lidi, a tak zatím komise objednala 'EHR IMPACT study' které v jen 50ti stránkách definuje a analýzuje "conceptual framework", tedy jakési rámcové koncepty různých EHR systémů - i toho našeho. A letos v březnu budou v Bruselu mít
velko-konferenci , o tom jak užívat e-zdravotní technologie inteligentně .
 Francie má celonárodní pojištění a jejich
(DMP) dossier médical personnel by měl stát 10 bilionů €. To zahrnuje i software pro kanceláře lékařů.
Francouzká zdravotní karta má čip, a mohlo by se zdát, že za ty biliony získali náskok, ale neukvapujte se ve svém úsudku.Není to tak jednoduché.
  "Čip je zastaralá technologie."
říká MUDR. Hronek ze společnosti IZIP, v v Medical tribune a  vysvětluje:
 "V době, kdy jsme s touto myšlenkou přišli, se upínaly naděje k čipovým kartám.... Internet otevřel novou dimenzi, umožnil zapojit pacienta do hry a odstranit technologické překážky. V každém případě jsme byli první na světě..."Nejenže byli první, ale byli i natolik prozíraví, že si ten nápad, "uložit všechna data v centrální databázi" dali patentovat. Tady je ten patent z roku 2002 .
Firma IZIP tedy vlastní patent, a pro pojišťovnu VZP vyvíjí systém zdravotních knížek EZK.
Na od rozdíl VZP, jejíž správní radu jmenuje vláda a parlament,  IZIP je soukromá firma jejímž cílem je zisk. Co by se stalo, kdyby své akcie a služby nabídla i jiné pojišťovně?

Investovat, ale opatrně

 Aby VZP chránila své investice a získala kontrolu  'duševního vlastnictví', nejen již vyvinutého software, ale i patentu, plánuje šéf VZP, Mudr Horák, koupit v Lednu  30%  až 35% akcií IZIPu  .
Zdálo by se, že už je pozdě, po tom co VZP investovala přes billion CZK a vlastní jen 5% akcí společnosti..
 Mudr Pašek, šéf IZIPu, řekl:"Mám 2.5 milionů uživatelů

  mám tržní hodnotu tři miliardy. Proč já bych měl chtít od nějaké Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby za každou cenu,
de facto zadarmo vzala třetinu akcií?"
. Ale o prodeji uvažuje, dokonce za  nominální cenu, i když tržní hodnota, podle auditu, je mezi 1.5 až 3. miliardami .   Nákup se má uskutečnit letos v Lednu . Je hezké vidět že "mezi námi lékaři", si lide stále věří a chovají se jako gentlemani.
Pokud ten prodej akcií IZIP proběhne za nominální cenu, (tedy de facto zadarmo) tak by to mohla být ohromná koupě. Pokud by jiné pojišťovny chtěly (nebo musely) užívat EZK, mohly by si IZIP a VZP naúčtovat vyšší poplatky než platí šťastní pojištěnci VZP.   VZK si můžete otevřít zdarma, ale na provoz knížek VZP platí pojišťovna firmě IZIP 84 Kč  na osobu a rok, což dnes vyjde zhruba na 300 miliónů korun ročně. Ti šťastní by pak by pak mohli i dostávat 30 Kč , pokaždé když navštíví lékaře. Přece když to VZP koupí za peníze, které dostala od státu pro své pojištěnce, nemůže všechny ty zisky proplatit své správní radě a IZIPu v odměnách. Něco musí, jak říkával president Reagan  'trickle down', tedy prosáknout dolů i k prostému lidu, že ano?
A co ti ostatní občané? Klienti ostatních pojišťoven mohou v rámci různých marketingových promo akcí vyzkoušet  roční užívání EZK zdarma. Po uplynutí jednoho roku se klient sám rozhodne zda bude chtít zkušební používání EZK zrušit, nebo se stát pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ty jiné pojišťovny si totiž nemohou nechat vyvinout jiný EHR systém, nebo ho dostat zdarma od EU, protože systém ukládání zdravotních dat do databáze a přístup k nim přes Internet je patentovaný, a patent vlastní IZIP a tu bude kontrolovat VZP.  Ty jiné pojišťovny, či jejich pojištěnci se asi budou bránit, ale čím víc Knížek už bude VZP mít, tím bude mít menší a menší smysl bude mít vynakládat další miliardy na jiné systémy. Prostě se asi přejde na již vyvinutý EZK systém.
 Česko tedy  asi skončí jako Francie a UK, a bude mít jeden EHR systém, ale u nás bude patřit ne státu, ale jedné z devíti pojišťoven. To proto,že u nás máme chytřejší podnikatele a naši politici moudře ponechali devět pojišťoven, aby si mohli konkurovat.

Uvažte ten potenciál

Nejde jen o osm českých pojišťoven, které budou muset platit. Patent je patent. Představuje světové prvenství. Když v letech 60-tých profesor Wichterle vynalezl 'měkké čočky', plynuly do Česka miliony dolarů ze všech zemí světa, z Japonska, USA, atd. (Jen krátce, bohužel, než to blbci prodali pod cenou do Ameriky).

"Je vůbec někde na světě podobný projekt?"
ptá se Muďr Hronek, šéf IZIPu, v Zdravotních novinách. A rozvádí:" V každém případě jsme byli první na světě. Dnes jsou podobné projekty v řadě dalších zemí. Evropský projekt epSOS, britská NHS, individuální projekty některých evropských zemí, ale i plánované zavedení zdravotních knížek Barackem Obamou, který nezakrývá, že se Evropou inspiroval. To vše jen dokládá, že jsme se vydali správnou cestou"
V tom, že nejen EU, ale i USA se vydaly na pouť za svatým grálem komputerisace zdravotnictví (e-Health) má pravdu.
 
 USA připravilo  $1,2 miliardy na EHRs
.  Přičtěte k tomu peníze, které připravila EU, všechny její členské země.
Zdá se , že celý svět, zase bude potřebovat nás patent!
 Tohle vypadá jako příležitost, kterou potkáte jednou za život! Honem, kde se dají koupit akcie IZIPu?
V Americe se to dělá jinak než v Evropě. Tam IT firmy vyvíjí software pro ordinace, kliniky a nemocnice. To software dělá všechno: Evidenci pacientů, předpisy na léky, účetnictví i rozhraní pro specializované přístroje a laboratorní testy. Ty EHR (nebo EMR), jakož i rozhraní pro různé pojišťovny, jsou jen další funkce, které se požadavkům na software přidávají. Tam těch pojišťoven mají taky několik, ale to neokopírovali oni od nás, ale spíš my od nich. Firmy užijí vlastní kapitál, nebo kapitál investorů, aby vyvinuly produkt a ten pak přinesou na trh.

 Ty firmy soutěží, soutěží o přízeň doktorů. Bojová fronta vede přes  ordinace.

 Doktoři nemají rádi formuláře a chlívky, do kterých MUSÍ vložit nějaké číslo. Teda, neradi je sami vyplňují. Nám, pacientům, vždy dávají dlouhé dotazníky. To je stejné, tady i tam ale  to se změní až budou EHR obecné používány, tady i tam. Nicméně, budou to doktoři, kteří rozhodnou, který systém je  dostatečně  snadný, a 'přátelský' a  který budou ochotni a schopni užívat.
V Americe, NASADQ je něco jako bursa pro malé, technologické společnosti. To jsou ty, které mohou vyrůst v giganty, jako to udělal  Google, a tak udělat ze svých akcionářů milionáře. IT společnosti, které pronikají na ten nový trh s EHR, trh s ohromným potenciálem pro zisky, nejspíš najdete registrované na této skoro-burse. (V Americe nemají  anonymní akcie "na doručitele", chudáčci :-).
Zde jsou z NASDAQ seznamu firem
vybrány ty, které dělají EHR software .  Je jich 274.

Uvažte i rizika.

Česká republika skutečně vynalezla podnikání bez rizika se solárními elektrárnami. Říkají, ze to byla 'direktiva z Bruselu', ale myslím, ze ji uskutečnili tvořivě. Tedy bez rizika pro podnikatele. Když to vláda špatné odhadne, tak to zaplatí spotřebitel. Co kdyby ti kluci imperialističtí, myslím  některé ty americké firmy, se zdráhali platit licenční poplatky, které IZIPu náležejí? Patent je globální záležitost. Buď jsme první na světě, a pak máme platný patent, a nebo nemáme nic. Když by USA neplatilo, tak asi ani Francie, a Anglie. A když ani Francie a Anglie, tak asi ani naše pojišťovny.
Museli bychom se asi soudit. USA přece země zákonů, spíše než vláda lidí. Ovšem IZIP na to peníze nemá. Kolik by takový soudní spor mohl stát? A ty peníze, které má VZP, reservní fond 3 miliard, jsou peníze na úhrady léčby pojištěnců, na platy lékařům a na léky. Není to  na rizikové podnikání. Mohla by IZIP vydat víc akcií? Možná bych jich měl koupit víc, teď, když je firma ještě malá a neznámá, jako kdysi byl Google? Ale jak moc je zkušená a ostřílená v konkurenčním boji?
Když  čtu výroky MUDrů Hrona, Paška, Horáka, a dalších, výroky jako

"Jakékoli zneužití dat je naprosto vyloučeno"
tak se divím jestli  tam mají aspoň jednoho zkušeného programátora, který by jim řekl, že "všude číhá nebezpečí". Síť počítačů která by byla 'naprosto bezpečná' ještě nebyla vynalezena. Pracuje se na tom. Taky by jim asi řekl o  společnosti Healtheon jejímž cílem bylo uchovávat EHR v centrální databázi a zpřístupnit je povolaným přes Internet.
  Založil ji James Clark, který do toho vrazil $16 milionů vlastních peněz.
Clark byl 'seriový podnikatel' - opakovaně založil společnost a když se dostala na bursu, a tedy se zhodnotila, shrábnul další miliony a  šel zas dál.
 Těch 16 milionů vydělal jako zakladatel své předchozí společnosti, zvané Netscape.  To byla společnost která vyvinula první komerční prohlížeč (browser). Je to část historie Internetu, na kterou starší odborníci rádi vzpomínají.

Nepříjemná pravda

Tento jeho nápad, užít Internet pro EHR, nebyl tak úspěšný jako jeho dřívější. Společnost
měla složitou historii. V roce 1999 se  sloučila se společností WebMD, převzala její jméno, a v roce 2003 konečně začala vykazovat mírný zisk. Přidala si i další aktivity , ale stále dělá i EHRs.  ZDE je graf ceny jejich akcií . Stále ještě jsou registrovaní na NASDAQ.
The Healtheon Corporation byla založena v roce 1995. Myšlenka to byla stejná, jako ta co popsali v tom českém patentu ti naši čeští mudrlanti.
 
  ..     Takže ten patent je neplatný? V Americe?
  
   Neplatný je i v Česku a jinde.  
Nemůžete vynalézt něco co už se někde užívá. I když o tom nevíte.  
       Ale,jakto  že jim ten patent vydali. Přece dělali nějakou rešerši!
   
  To se stává dost často. Zvlášť u softwarových patentů.       Hodně vydaných patentů u soudu neobstojí.   
      Tak co teď?.  
Možná dát inserát: "Prodám akcie. Značka : Levně! než se to rozkřikne?"
  
Pokrok, technologie, aplikace počitačů do zdravotnictví - tedy e-Health, se nedají zastavit.  Zdravotnictví, lékařská věda, činí ohromné pokroky a IT technologie v tom již hraje velkou roli. A ta role roste a poroste ještě rychleji.
Pro jeden příklad potenciálu IT technologie a EHRsů, klikněte si na konci tohoto článku na TED talk o geo-medicině: Nejen vaše dětské spalničky, ale i údaje o tom, kde jste v různých letech pobývali, budou částí vašeho EHR. Nejenže to nebudete muset vyplňovat pro každou kliniku, ale nebudete to muset vyplňovat vůbec. Už teď existuje aplikace pro Android mobily, která ten záznam míst vytvoří pomocí GPS - jen když to dovolíte, ovšem.  
Bude těch aplikací a nových přístrojů,  tolik, že žádná IT firma, ani malá, ani velká nebude mít monopol. Software, který vyhraje, a vytvoří základ na němž se bude dál stavět, bude asi
  'open source' neboli FOSS , které dovoluje společnostem spolupracovat, rozšiřovat a zlepšovat základní programy.
Naskýtá se tedy otázka, zda každá z devíti českých pojišťoven by měla vyvinout vlastní EHR systém, a nebo jestli, jako ve Francii, Kanadě a UK, by vláda měla financovat
jeden národní systém. Naskýtá se ovšem také otázka, zda každá z EU zemí by měla vyvíjet vlastní národní systém. Je to složité (víc než si myslíte): Brusel také vyjednává spolupráci s americkým  Ústavem národního zdraví (NIH)

Proto je ta konference, v březnu, v Bruselu, tak důležitá.  Vybere normy a standardy , které nejen zajistí inter-operability, ale také omezí zbytečné duplikace úsilí. Bude vybírat z již existujících ISO  norem  ale také z ze standardů mezinárodních
   profesionálních organizací v oboru medicínské informatiky, neboli e-health.

Závěr

  Pokud jste pojištěncem VZP, ale nechcete riskovat peníze, které jste si odváděli pro případ nemoci, máte několik řešení.
Jára Cimrman by řekl:  Ovčané,   nemusíte být ovce :  Spalte své zdravotní knížky. Pokud vás někdo zastaví na ulici a nabídne Vám si jednu ZDARMA otevřít, nebijte ho, ani mu nedávejte falešná data. Vysvětlete mu, trpělivě ze jsou poctivější způsoby jak se živit. Bez spolupráce ovcí, se tato 
"Unikátní a patentovaná služba Elektronické zdravotní knížky (EZK)
[která] se stává standardem také u odborné zdravotnické veřejnosti "  nemůže prosadit. Druhé možné řešení je onen 'motor kapitalismu', totiž 'soutěž': Mate právo si vybrat zdravotní pojišťovnu. Můžete mít takovou, která podniká a riskuje, nebo takovou, která je  konservativní a přijímá nové technologie opatrně, podle toho jak moc jsou lékaři a pacienti ochotni je užívat, a po tom co  mezinárodní normy a standardy stanoví 'pravidla hry'.
 Soutěž, a risiko, které nese podnikatel, ne zákazník, je jak skutečný kapitalismus funguje. Nerozhoduje úředník, ale zákazník.
   To je druhé možné řešení risika. Vy máte svobodu volby lékaře, a lékař má svobodu volby IT systému, který mu vyhovuje.
Než se IZIP dostane do právních sporů o ten patent, i pacienti   mohou říci: "Děkujeme, odcházíme"  a přejít k jiné pojišťovně. Budou tak  mimo dosah podnikatelského talentu MUDr Horáka. Odborové pojišťovny mají správní a dozorčí rady volené ne jen vládou, ale i odbory a zaměstnavateli.
Jsou tedy pod kontrolou více 'přímé demokracie'. Proto asi zatím nepodnikají, nekupují IZIP ani jinou výdělečnou či prodělečnou IT firmu. Dělají co dělat mají, totiž platí za lékařskou péči. Svaz zdravotních pojišťoven ( SZP) má nejen seznam  pojišťoven, ale i fóra, kde  můžete vidět jak jsou pojištěnci spokojeni. Ale opatrně: Ne všechny pojišťovny jsou celonárodní  a než se přehlásíte, ověřte si zda váš lékař má smlouvu i s novou pojišťovnou. Přihlásit k nové pojišťovně se můžete jednou za rok, vždy na začátku čtvrtletí.

Odkazy - TED talks

TED talks (videa),  přinášejí přes Internet ZDARMA novinky ze světa technologie i umění:
  1. ZDE je popsáno jak si vybrat české titulky a český přepis a jak to funguje
  2. Geo-medicina To KDE žijete, může ovlivnit vaše zdraví.

    Samozřejmě nejsou žádné geopatogenní zony, nebo nebezpečí z mikrovln, ale
      kdyby přece jen na tom něco bylo, tato aplikace by to objevila a potvrdila. Jsou ale oblasti nezdravé a zamořené.
  3. Zavedení EHR v zemi může stát spoustu peněz, jako třeba v Kanadě, a nebo pakatel, jak to dokázala  nadace
      Baobab Health Trust pro  Malawi. Tam to TED fellow  Gerry Douglas to dokázal udělat  za $1 na osobu.  Ne ročně či měsíčně. To je jeden dolar a šlus. Ovšem využil již vyvinutých systémů. I EU be se mělo podívat jak to udělal.


        Tento článek je publikován s licencí    'creative commons'
    takže, můžete
        text vytisknout, rozdávat, i vystavit na svém webu, pokud uvedete odkud ho máte, a necháte ostatní taky tak kopírovat (=share  alike)