pondělí 15. prosince 2008

Extremismus na Hradě

Tak klaus prý podepíše Lisabonskou smlouvu až po irském ANO

Co když Irové nepodepíší? A budou z EU vyloučeni?
Irsko by vyloučení přežilo, ale Česko by mělo problém. Podívejte se na mapu. Je nepravděpodobné, že Francie nebo Španělsko by si z Irska mohly udělat vasala. Na Východě je situace jiná.

Za Gorbačova se Sovětský svaz vzdal Břežněvovi doktriny. Putinovo Rusko ji zatím neobnovilo, ale nedávné události v Gruzii ukazzli že lze Rusko vyprovokovat. Existuje názor , že Výstavba radaru a antiraket,, tedy přítomnost amerických vojenských sil ve střední Evropě, by zaručila těmto zemím bezpečí. Srovnejme tento názor s odborným posudkem:

"Pravidlo 6: Mocnosti nepáchají sebevraždu, any zachránili spojence".
Henry Kiesssinger.
Citát je z článku " NATO, Gruzie, a připravená válka" , který uvádí i další pravidla, tak třeba

  • 4.: Nenechte sa svést k tomu aby jste napadli Rusko. (Přidal bych "vyprovokovali") a
  • 5. " Nenechte své přátele ve Washintonských institucích nebo neokonských think-tancích, [atd] Vám namluvit, že pokud napadnete Rusko, USA nebo NATO Vám přijdou na pomoc ". Nepřijdou. Češi a Slováci by si to měli pamatovat z roku 1968, kdy rádio "Svobodná Evropa" reformátory povzbuzovalo,

    "Jen tak dál! Nedejte se! .,"

    aby po invasi mohlo vydat to nejostřejší slovní odsouzení. Tehdy jsme ještě nevěděli, že Svobodná Evropa byla financována agenturou CIA. Dnes, stejně jako třeba v případě americké Národní nadace pro demokracii podpora propagačních center už není tajná, ale cíl je stejný. Cílem není starat se o klientské státečky jako je Gruzie nebo Česko, ale propagovat americké zájmy.

    Jaké jsou americké zájmy v Evropě?

    Americká politická kultuta a tradice se liší od české a to někdy vede nedorozumění a nepochopení. Amerika není monolit a její vláda není a nikdy nebyla totalitní. Různé směry a instituce mají rozličné a často protichůdné názory na to co jsou "americké zájmy" a soutěží spolu a přízen tisku a veřejnosti. Tak třeba I když se vláda změní, soukromé instituce a think-tanky pokračují v hájení "svých" zájmů, často tedy zájmů svých sponsorů, naftového, tabákového, zbrojního či jiného průmyslu. I v Česku existují různé zájmové skupiny, politické strany a think-tanky, ale mimovládní aktivity v americké demokracii jsou výraznější.

    To můžeme ilustrovat na vládě president Reagana. Jeho inagurace (uvedení do presidentského úřadu) 20.Ledna 1981. Ten samý den byli propuštěni američtí rukojmí, věznění v Íránu od Listopadu 1979. Dokumenty "Archivu národní bezpečnosti" , který provozuje George Washington University, ve Washintonu ukazují: V prosinci 1982 kongres, který měl demokratickou většinu, schválil Bolandovo zákon, který zakázal CIA a Pentagonu další pokusy o svrhnutí Sandinistů v Nikaragui. Ale Reagan věřil, že takové svržení je v americkém zájmu a tak soukromá tajná síť "Contra-aid" řízená z Bílého domu dodávala peníze "bojovníkům za svobodu", kteří měli základny kolem Nikaragui, v Salvadoru, Hondurasu, Kosta-Rice atd. První peníze byli darovány americkými klienty jako byl Israel, Bahrain a Saudská Arabie. Kdyz to nestačilo, domluvili jacísi agenti že se prodají ilegálně rakety a jiné zbraně Íránu. Irák tehdy byl americkým klientem a Írán byl officiálně nepřítel, od té doby co vyhostil šacha.Peníze vydělané prodejem zbraní (z větší části) překupníci z Contra_aid potom poslali kontrákúm. Israel pak dostal nové dodávky zbraní, které nahradily ty které dodal Íranu. Celá operace byla tedy dvojnásobně ilegální, v rozporu s Bolandovým zákonem a s embargem na dodávání zbraní neprátelskym státům.

    Prasklo to náhodou v Listopadu 1986, když se jedno z letadel, které mělo dopravit zbraně z Izraele fo Íránu havarovalo. Pár lidí šlo do vězení a později dostalo milost. Jak se tato historie týká? Přicházíme do podobné hitorické situace. Neokoni v Americe prohráli. Odejdou z Bílého domu, ale jejich operace budou pokračovat pomocí klientů a 'soukromých' organisacích. Problém je v tom, ze neokoni mají už jen málo spojenců. Jižní Amerika (až na Kolumbii) je v tahu, Gruzie se už spálila, kdo jim zbývá? Polsko a Česko. Operace 'Polská raketová krize' (jak se tomu říká v analogii s 'Kubanskou krizí z roku 1962') bude pokračovat. Pokud si lámete hlavu, tím k čemu rakety-radar mají být, zapomeňte na to, jaký mají dolet a jaký má radar dosah. (To je stejně tajné - ani Dr. Postol, ani paní Parkanová to neví.). Význam základen není vojenský, ale psychologický. Nejsou v zájmu ani Evropy ani Ameriky.

    Mají sloužit k tomu aby nám studená válka úplně neumřela a aby naše 'vůdčí posice' v Evropě nebyla oslabena. V té poslední větě 'nám. a 'naše' znamená neokonům, zbrojnímu průmyslu atd. Zní to schizofrenicky, jen pokud jste si ztotožnili Bushe s 'Amerikou'. Jestli ano, tak se teď ptáte jestli se něco změní. To je naivní otázka. Něco se již změnilo, a víc se změní po inauguraci 20. Ledna. Ale Neokoni, tedy koni zbrojního průmyslu a nátlakové organisace typu AIPAC budou stále s námi. Budou stále usilovat o prohloubení polské raketové krize a o bombardováni Íránu.

    Jaké jsou české zájmy?

    Spojené státy mají teď Demoratickou administrativu a velkou většinu v senátu a kongresu. Je logické očekávat, že jejich zhraniční politika se zklidní, že se urychleně stáhnou z Iráku a budou se věnovat svým vnitřním problémům, obnovení infrastruktury, která byla zanedbána běhen osmy let Bushovi vlády. Lze očekávat spolupráci s jinými bloky v otázce řešení problémů klimato a rostoucího nedostatku čisté a levné energie.

    Ale historie se nodvíjí vždy přímočaře a logicky, a tak je možné, že uvidíme i paradoxní vývoj zvýšené aktivity neokonů a jejich koňů v zemích, které nemají pevnou demokratickou tradici, a jsou tedy náchylné ke klientelismu. Každá vláda malé země, každý její politik, je vystaven dvěma vlivům, vlivu svých voličů a vlivu mocenských zájmů větších zemí a bloků. Rovnováha těchto dvou vlivů, je pro alé země kritická. Pokud zájmy mocností převládnou, zemw ztrací svou demokracii a stavá se klientem cizí mocnosti.

    Česka situace je nerozhodná. Brdští starostové cítí, že musí psát do Washingtonu, že nechtéji radar. Po dlouhé měsíce veřejnost radar odmítá, a parlament a senát jej schvalují. Není jasné jestli president může vetovat smlouvu, kterou parlament schváli. Veřejnost je pro přijetí Lisabonské smlouvy a větší evropskou integraci a vládni koalice hraje fotbal v němž chce handlovat "LS za Radar".
    To vše odkrývá nedostatky české demokracie.

    Je třeba aby voliči, ne politické strany, měli právo na odvolání poslanců a vyžádat si peticí nové volby. Je třeba aby parlament měl právo na odvolání presidenta a aby ústava jasně vymezila jeho pravomoc. Takové změny, které si mohou vyžádat změny ústavy, by přispěli k tomu aby politická debata nahradila slovíčkaření a sofismy. Řečičky jako " Podle ústavy, zdrojem moci je lid, ale není žádný evropský lid. Tedy EU nemůže být demokratická " a kličkování kolem "ztráty svrchovanosti".
    Až se Češi naučí jak přimět svou vládu aby jednala v jejich zájmu, mohou se začít učit jak být občany větsího celku, jak mít poslance, kteří hájí jejich práva v Evropské Unii. To znamená, že budou ochotni se vzdát jisté časti své svrchovanosti, práva na to mít vlastní zahraniční politiku ve vztahu k vnějšímu světu. světo vnw EU. Výměnou za to dostanou rovný hlas v tvorbě té společné politiky. Výměnou také dostanou nárok na společnou obranu. A to mě by dalo mít větší pocit bezpečí, než tu mít třeba 10000 amerických vojáků a 10 radarů.

  •