sobota 15. června 2013

Emigrantské sny - tehdy a dnes

Původně vyšlo v http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ludek-cermak.php?itemid=15688



Noční můry emigranta


Noční můra čerstvého emigranta byla popsána v emigrantském tisku. Asi každý, kdo opustil republiku po roce 1968 ji měl a nebo aspoň o ní slyšel. Obvykle začne tím, že ve snu jste zpátky v republice, ale víte, že to není v pořádku, že tam nemáte být. Přece jste svou vlast opustil. Jak to, že jste zpátky v kleci? Obvykle tyto sny zmizí po pěti až sedmi lety, když se imigrant začne cítit v nové vlasti doma. Zajisté zmizeli teď, kdy každý může republiku svobodně opustit a také se do ní vrátit. Já jsem se vrátil před deseti lety. Kulturní šok je reakce na náhlý přechod z jedné kultury do druhé. Existuje i „obrácený šok“ při návratu po delší době, zčásti proto, že republika, kterou jste opustil, už neexistuje. Ta nová, současná republika, vám příjemně připomíná vzpomínky na dětství a užívá jazyk, který je velmi podobný tomu, který si pamatujete, ale je jiná.



Přirozeně, na ty emigrantské sny jsem už zapomněl a o těch „obrácených“, které můžete mít po tom co opustíte svou „novou vlast“ a vrátíte se do té staré, jsem nikdy neslyšel. Proč také. Současná Amerika má teď vážné problémy (např. zde http://goo.gl/00hkn), ale přesto, co by vám chtěl namluvit třeba server „Global research“, se zatím nestala fašistickou diktaturou s koncentračními tábory pro své občany. Každý může odjet jak se mu zlíbí a vrátit se kdy chce. Nanejvýš, pokud se vrací letadlem, musí podstoupit TSA prohlídku, která není vždy příjemná. Řekl jsem už, že to tam není zrovna ideální, ale nemáte pocit že žijete v kleci. No, ale člověk se nemůže hádat se svým podvědomím, že ne?



Noční můry navrátilce



Ty emigrantské sny mě připomněla až noční můra returnika, která mě neočekávaně navštívila předevčírem. Začala jako obvyklý emigrantský sen. Byl jsem zpátky v USA a pracoval jsem pro nějakou blíže neurčitou výzkumnou laboratoř. Lišila se od podobných skutečných situací tím, že tentokrát jsem dostal jakýsi monitor, který vypadal jako starobylý bachratý mobil s malým displejem. Ten měl monitorovat funkci srdce a krevního oběhu. Já vím, že to nedává smysl, ale tohle je skutečný příběh. Nemohu se přece hádat se svými sny. Když by se na displeji objevila ikonka pulsujícího srdce měl jsem ihned vyhledat lékařskou pomoc. To se skutečně stalo, tedy jen v tom snu, ale když jsem dorazil na „moji“ kliniku recepční se podívala do kartotéky a řekla mi s profesionálním úsměvem:



„Lituji, ale u nás nejste registrován“.

Já na to: „Jak to? Dyť sem chodím už pět let“!

„Snad chodil. Ale smlouva z vaší organisací vypršela a nebyla prodloužena“.



Bylo to marný. V práci mě potvrdili, že ústav převzala jiná firma a ta osekala „benefits“ - tedy obecně „zaměstnanecké požitky“. "Benefits" jsou hlavně zdravotní pojištění: obecné, zubní, na brýle, dovolená, penze atd. Prostě všechny prostředky, kterými firma láká kvalitní pracovní síly. Takové osekání benefitů je v Americe legální. Různé firmy mají různá lákadla. Velká a kvalitní firma dává zaměstnancům výběr. Každý rok v listopadu vám HR, tedy osobní oddělení, pošle brožurku, kde si můžete vybrat jeden z třeba pěti plánů. Každý plán uvádí celou řadu nemocí, které jsou pokryté a taky celkovou sumu, kterou v utrácení na jednoho člověka nemusí pojišťovna překročit. Ovšem to vybírání plánu je spíš komedie nebo rituál, něco jako u nás Mikuláš, který vám připomene, že se blíží Vánoce. To proto, že já ani nevím co mám a už vůbec ne co bych mohl v tom roce dostat. Každý rok můžete přejít do jiného plánu, bez penále. Ale jakmile ztratíte místo, ať již úmyslně nebo protože vás firma už nepotřebuje, tak ztratíte i pojištění. Aby takové situace byly snesitelnější udělali extra zákon, COBRA, který vám dá právo si to samé pojištění platit sám dokud nemáte nový job, ale je to neskutečně drahé. Normálně to pojištění je „benefit“, který platí zaměstnavatel. Nebo někdy, který platil zaměstnavatel.



No, ale v tom snu jsem neměl čas hledat nový job. Blikala mi ikonka na tom bachratém mobilu a potřeboval jsem vyšetření. V práci mi řekli:



„Jo, ten benefit byl zrušenej a máte prej vrátit ten bachratej monitor. Ten patří klinice“. To je vše.



No, zkusil jsem to. Chodil jsem po pojišťovnách a jiných pracovištích, ale všude jsem viděl ten samý kamenný ksicht – takový jako když jste tehdy, za totality, šli požádat o výjezdní doložku.



„Bohužel máte „pre-existing condition“ (nemoc, která existovala než jste si zažádal o pojištění). Takže pojištění pro Vás nemáme a job teda taky ne“. Ne že bych to nechápal. Kdyby prodávali pojištění lidem co už jsou nemocní, každý by si mohl užívat bez pojištění a až by nějakou nemoc dostal, tak by si koupil pojištění, které by tu jeho nemoc pokrylo. Má to svou logiku, ale ve vlně propouštění, kterou v Americe měli poslední tři roky, ta logika dopadá dost nelidsky. Jak jsem v tom snu chodil po různých adresách narazil jsem na „svého“, tedy bývalého, lékaře a tak spustím: „Dobrý den, pane doktore, potřebuji jen jedno vyšetření, abych věděl na čem sem. Mám brát nějaký pilulky ...“. A ten mizera předstíral, že mě nezná. Že si mně nepamatuje. Tak jsem opravdu nevěděl kudy kam a tak jsem se radši probudil.



Benefity zaměstnance v USA



Z nálady snu jsem hned poznal, že šlo o emigrantský sen. Emocionální tón je něco mezi strachem a úzkostí. Strach má člověk z něčeho konkretního, co hrozí již teď. Úzkost je rozptýlená a týká se něčeho neznámého v budoucnosti. Emigrantský sen je tak na půl, je to pocit nejistoty a bezmoci. Byl jsem rád, že jsem v Česku a že žádný problém se srdcem nemám. A taky mě došlo co ten sen způsobilo. Několik dnů předtím jsem dostal z Ameriky dopis - účet na 90 dolarů. Byl od firmy, která dělá „outsourcing of benefits“ pro mého posledního zaměstnavatele. Outsourcing je poslední dobou populární, ale zde to neznamená, že váš job byl poslán do Číny. Znamená to jen to, že Vaše firma už neposkytuje „benefits“ jako je pojištění přímo, ale najala si takovouhle firmu, aby se o ty benefity jejich zaměstnanců postarala. Jo, a přitom aby jim ušetřila náklady. Na to oni jsou experti. A stále máte možnost si vybrat, ale teď jen ze tří plánů. Loni ten nejlevnější byl zadarmo, jako vždycky, ale nepokryl skoro nic. Hradil jenom pár základních věcí a jen v Kalifornii. Ten „normální“, který kdysi hradila firma celý, teď potřeboval doplatek asi $400 za měsíc, od zaměstnanců i důchodců té firmy. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Ale náklady na zdravotní péči rostou zhruba o 12% ročně a tak letos ten základní plán stojí $45 měsíčně a zadarmo je nula, tedy žádné pokrytí. To je co bych si vybral, jenže ta outsourcovací firma mě nechala v „základní Kalifornii“ a chce, abych jim za to platil. Ten dopis měl pohrůžku, že jestli jim nepošlu $90, tak mé pokrytí zruší. Fajn. Je mi to k ničemu. Ale ten dopis mně připomněl situaci v níž jsou mí kolegové, kteří taky odešli do penze. A nejen oni.



V USA dnes 16% lidí nemá zdravotní pojištění (zde http://goo.gl/qfTYh). Buď si je nikdy nemohli dovolit nebo o ně přišli. Takže mí bývalí kolegové, kteří platí „jen“ $400 měsíčně, na tom nejsou tak zle. COBRA (zde http://goo.gl/bKtDe) stojí kolem $400 za osobu, $1000 pro rodinu. Takže jim bývalý zaměstnavatel stále doplácí asi $600 měsíčně - jako benefit důchodce.



Žít bez pojištění je riskantní



Představte si, že jste celý život pracoval a máte dům, auto, manželku, která Vás má ráda atd. - prostě americký sen, ale bez pojištění. Jednoho dne přijde manželka a řekne „doktor mi řekl, že potřebuji operaci“. Ta by stála 80 tisíc dolarů, to si přece nemůžeme dovolit. No, jste třeba v důchodu, ale něco jste si našetřili, něco si vypůjčíte, dáte dům jako zástavu .... Ale někdy těch operací je potřeba víc a třeba to prodlouží život jen o pár let nebo i jen měsíců. Podle vládní statistiky (zde http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1464043/) poslední rok života spotřebuje v USA 30% celkových zdravotních výdajů za celý život. Já se tady nepokouším popsat celý ten systém lékařské péče - vlastně ne systém, ale slátaninu pravidel, předpisů a soudních rozhodnutí. Spoustu detailů můžete najít ve wikipedii (zde http://goo.gl/hhLQ5).



Existuje třeba Medicaid pro jisté sociální případy. Existuje Medicare pro lidi přes 65, ale ta není zdarma a většina doktorů ji nechce brát, platí málo. Faktem zůstává, že přes 50% všech osobních bankrotů v USA je způsobeno zdravotními náklady po neočekávané nemoci. Je to těžké tomu uvěřit? Ty statistiky jsou na internetu (např. zde http://goo.gl/eu8IS). Tady je jedna vládní zpráva z roku 2007, která srovnává různé země. V USA se utratí na osobu $6000 ročně, v ČR $1300 , to je pětina. Přitom výsledky lékařské péče jsou srovnatelné. To je nejenom moje osobní zkušenost, ale i obvyklé statistické ukazatele jako je délka života, kojenecká úmrtnost atd. atd. Jak je to možné? Těch důvodů je několik. Jeden příklad - třeba léčení rakoviny ozařováním. V Česku se užívá stejný přístroj jako v Americe. Je vyroben americkou firmou Varian a stojí asi milion dolarů. V Americe je to investice, která se musí vyplatit. Cena se stanoví tak, aby přinesla nejlepší návrat investice. Ne každý, komu by to mohlo pomoci, si to může dovolit. U nás je to standart, který je k disposici každému kdo to potřebuje. Ty přístroje tady jsou plně využity, běží nepřetržitě celý den.



Kolik to vše stojí?



Ale jsou i jiné důvody než lepší využití přístrojů. 30% toho co se v USA platí na zdravotnictví jde na administrativní náklady. Je to možné? Pojišťovny si najímají doktory, kteří studují a někdy zamítají vznesené nároky. Třeba zjistí, že jste kdysi dávno měl nějakou nemoc, která se dá vyložit jako ta „pre-existing condition“. V tom případě, pokud jste to neuvedli při sjednání smlouvy, jste získal pojištění podvodem a to okamžitě skončí. Ovšem často se lidé v tom případě soudí. To jsou také administrativní náklady pro pojišťovnu. Ovšem nadto musí mít každý lékař „malpractice“ pojištění - protože pacient také může žalovat doktora. Jeden příklad za všechny. Třeba lékař - porodník v Nevadě vydělá průměrně 180.000 dolarů ročně a z toho si platí (zde http://goo.gl/j2x7s) 80 až 140 tisíc ročně na malpractice pojištění. To je jeden z horších případů, ale je to důvod proč v malých městech, nejen v Nevadě, může být těžké najít porodníka. Je to riskantní povolání. Ale vždy najdete chirurga, který ochotně udělá hysterektomii nebo odstraní dítěti nosní mandle. To jsou bezpečné a výnosné operace. Zkuste si představit lidské příběhy za statistikou: Dětský lékař vyšetří Vaši pětiletou dcerku a řekne: „Ten problém, že má rýmu každý podzim a špatně se jí dýchá, to jsou mandle, musí pryč. Vaše pojištění to nepokrývá, ale stojí to jen pět tisíc dolarů“. Co teď? Potřebujete nestranné posouzení, druhý názor. Někdy se to podaří. V New Yorku jedna slavná nemocnice poskytuje jeden den v týdnu konsultace zdarma a neptá se kdo je váš doktor. Je to taková služba jejich komunitě. Odsedíte si frontu, doktor se na holku podívá a řekne: „V pěti letech tyhle problémy obvykle končí. Operaci nepotřebuje“. I odřekli jsme operaci, pediatr byl naštvaný, ale holka fakt už ty problémy nikdy neměla. Tady nejde jen o peníze. Každá zbytečná operace je zbytečné nebezpečí a pro dítě to je trauma.



Nejde jen o peníze



Jde o důvěru v doktora. Tady v Česku doktor nefunguje jako prodavač. Má za úkol se starat o pacienty a za to dostane zaplaceno. Možná moc málo a měli bychom ty platy zvýšit. Ale ty platy jsou nezávislé na tom kolik pacient utratí. Přes všechny dosavadní reformy zdravotnictví v Česku stále funguje. Když mě doktorka pošle na nějaký test, tak věřím, že ten test potřebuje k tomu, aby rozhodla jaké léky či léčení potřebuji. Nepodezřívám ji z toho, že je spoluvlastníkem testovací laboratoře nebo že od vlastníka dostává provizi za každého pacienta. To si snad pojišťovna ohlídá.



Je lékařská péče „zboží“ jako každé jiné?



To, že pacient může věřit lékaři je ohromná vymoženost. A ta nejnovější reforma, standart a nadstandard, tu vymoženost může zabít. A to by byla škoda, ohromná a nevratná škoda. Mnoho lidí v Česku věří, že každý, každá lidská bytost, má nárok na stejnou a úplnou lékařskou péči. Já to považuji za jakýsi ideál, něco jako původní ideál komunismu. Ve skutečném životě je množství péče vždy omezeno. Ve svobodné společnosti kvalitu péče, množství péče pro jedince, omezit nejde. Milionář si vždy může nasednou do svého osobního letadla a odletět někam do Indie, do Rakouska nebo na soukromé kliniky v USA. Zde pomineme otázku jak ty biliony vydělal. Já si nemyslím, že každé velké jmění vzešlo ze zločinu. To je Marxistická teorie, která možná má nějakou platnost v Rusku nebo v mafiánském kapitalismu, ale ne platnost obecnou. Když na takový nadstandard milionář má nebere tím péči jiným lidem. To je a má být jeho rozhodnutí. Ale ti, kteří si platí pojištění, stejně mají dostat stejnou péči. Myslím, že ti co říkají, že „všichni mají nárok na stejnou péči“ mají na mysli do nedávna homogenní ČR a nechtěli by se dělit s lidmi z Indie nebo z Bangladéše.



To, jak se ty omezené prostředky rozdělí má rozhodnout lékař podle svého svědomí a znalosti oboru. Musí posoudit jak je třeba ta operace nákladná a náročná a jaký je pravděpodobný výsledek. To by neměl rozhodnout úředník nebo soud a nebo úplatek. Představa, že je možné sepsat příručku, která by určila co má být kryto základním pojištěním vypadá svůdně, ale je nepraktická. Hillary Clintonová se o to pokusila na začátku Clintonovy vlády, když chtěli zavést národní pojištění (zde http://en.wikipedia.org/wiki/Clinton_health_care_plan_of_1993). Se svými spulupracovníky na tom pracovali několik měsíců. Výsledek bylo monstrum, které mělo přes 1000 stránek a když to předložila kongresu, tak se tomu spíš vysmáli. Taková příručka by musela obsahovat vše co se ví o medicině a musela by se aktualizovat každý měsíc. A kdyby ta pravidla měla být soudně vymahatelná, ani to by nepomohlo. Ke skoro každému názoru se dá najít expertní svědek, který bude hájit názor opačný. Chce to jen mít dost peněz a času. My ale chceme aby ty peníze, co jdou do zdravotnictví, byly vynaloženy na užitečnější věci než jsou potyčky právníků.



Takže zdravotní péče není „zboží“ jako každé jiné. Je jiné. Jeden důvod je, že nerozumím tomu co si kupuji. A nechci tomu rozumět. I lékař, který medicinu studoval 8 let, obvykle potřebuje názor specialisty. Medicina je složitá a stává se stále složitější.



Střet zájmů



Myslím si, že pan ministr Heger to myslí dobře, ale že asi nikdy nebyl pacientem v Americe. Asi nemá emigrantské noční můry. Pokud ty reformy opravdu potřebujeme, lze zachovat výhody sociální mediciny a také dát lidem větší možnost volby. Takový systém funguje třeba v Anglii, kde je národní pojištění (National Health Service), ale i soukromí doktoři, které si platíte sám, přímo nebo přes soukromou pojišťovnu. Ale nikdy se vám doktor v té národní službě nepokusí prodat „lepší sádru“. Funkce poradce a funkce toho, kdo z rady má zisk, musí být rozděleny. Pokud ty dvě role smícháte v jedné osobě nebo jedné organisaci, proměníte celou organizaci na komerční podnik. Taková změna by mohla zabít dnešní, sociální systém zdravotní péče, který u nás funguje a posunula by jej k americkému modelu, o kterém víme, že nefunguje.


pátek 14. června 2013

Listina práv - dodatek šestý


Všichni znají První dodatek k americké ústavě - svoboda slova a vyznání. O tom není potřeba diskutovat. Ale hodně se teď mluví, aspoň v Americe, o dodatku druhém, který zaručuje občanům právo vlastnit zbraně, včetně samopalů. O tom právu diskuze není. Hádají se o tom, zda úřady mají mít právo vyžadovat kontrolu toho zda kupující je normální a zakázat prodej pokud zájemce vypadá jako šílenec. Zákon má podporu 90% obyvatel , ale neprošel. Takže schopnost vlády ignorovat názor převážné většiny není vlastní jen české republice. Je to vlastní všem nepřímým demokraciím, Někde občané dokáží postupně tyto arogantní zástupce v parlamentu vyměnit. To nám v Česku nehrozí. Místo domluvy máme výzvy a výkřiky nebo nadávky na internetu. Ovšem někdy vymění uvážlivé zástupce. Otázka, zda nechat úředníky rozhodovat kdo je a kdo není normální není černo-bílá. Je riziko, že někteří vůdčí politici by neprošli, a naopak, někteří psychopati vypadají i na druhý pohled normální, jako třeba ti dva teroristi z Bostonu.
No ale tím se tady nebudeme zabývat. Tato glosa je o pátém až sedmém dodatku k americké ústavě , které chrání občana před zvůlí policie a moci zkorumpovaných soudců. .I v Americe jsou zkorumpovaní soudci. Jako u nás. Dávný český sen "Dohnat a předehnat" byl možná již naplněn.

Těch dodatků k ústavě je celkem 27 a prvních deset tvoří "Listinu práv (Bill of rights)" Mají své historické kořeny ve špatných zkušenostech kolonistů s Anglickou monarchií, kde vláda trestala
občany
třeba jen za to, že projevili nesouhlas s králem nebo vyznávali jiné než povolené náboženství. Policie je mohla uvěznit, nebo i mučit a zabít, a to vše bez řádného soudu. Co je "Řádný soud (due process)" je definováno právě tím šestým dodatkem, který v originále vypadá takto:


"In all criminal prosecutions, the accused shall enjoy the right to a speedy and public trial, by an impartial jury of the State and district wherein the crime shall have been committed, which district shall have been previously ascertained by law, and to be informed of the nature and cause of the accusation; to be confronted with the witnesses against him; to have compulsory process for obtaining witnesses in his favor, and to have the Assistance of Counsel for his defence."

Což znamená:

Speedy trial - právo na to by Váš případ přišel před soud rychle. Jinak by Vás vláda může věznit celé měsíce, ba i roky, a nebo Vás vyšetřovat třeba osm let, a nikdy by jste neměli možnost se účinně bránit před soudem.

Žalobce musí být z okrsku, kde se údajně zločin stal, takže policie se nemůže poptávat až najde žalobce a soudce, který jim půjde na ruku. To slovo "údajný (alleged crime)" je velmi důležité. Pokud sedíte ve vazbě jste v nevýhodě. Třeba sedíte už rok a Váš žalobce dovoluje úniky vybraných obvinění tisku, takže se o Vás začíná mluvit a myslet jako o zločinci. Tím by šestý dodatek byl porušen. Dokud soud nerozhodne jinak, jste jen údajným zločincem. Jen výjimečně, pro dobrý důvod, může soudce zamítnout propuštění na kauci. Tak třeba to, že máte kamaráda nebo příbuzné v jiném státu,
a mohl byste tam utéct, není dostatečný důvod, protože státy unie mají dohodu o vydávání odsouzených a podezřelých.

Váš soud musí být veřejný (s výjimkami pro národní bezpečnost) a rozsudek musí být rozhodnutý porotou. Tohle je to nejdůležitější právo. Možná si pamatujete, jako jeden z prvých kroků ke zničení demokracie, po 'Vítězném únoru' komunisté nahradili porotce 'soudci z lidu', kteří nebyli vylosováni nebo zvoleni, ale vybráni tak aby souhlasili s žalobcem. Porotci také musí být z okrsku, kde se údajný zločin stal.
Nejen žalobce, ale i obhájce má právo předvolat svědky a přístup ke všem dokumentům, které policie shromáždí. Nejen žalobce ale i obhájce může žádat soud aby svědky předvolal a přiměl k tomu aby vypovídali.

Historie má mnoho příkladů toho, že není tak důležité jestli vyhraje ve volbách pravice nebo levice, jako to jestli vyhraje strana, která respektuje práva občanů, tedy i práva občanů obžalovaných. Dnes, u nás, je velký a oprávněný hněv na korupčníky. Skoro každý čteme, že policie obvinila, nebo i zatkla někoho za korupci.

Je dobře, že policie je aktivní a horlivá ve vyšetřování korupce. Ale nezapomeňte, že všichni tito lidé jsou nevinní, dokud je řádný soud nezná vinnými. Policie není vybavená na to aby určila vinu ale jen na to aby shromáždila důkazy. Vinu, v právním státu, určuje porota.
Policie si také může vybírat k vyšetřování jen ty podezřelé, kteří se vládě nelíbí. Třeba tisk stále dostává negativní zprávy, jen negativní zprávy, o Vašem případu, zřejmě z vaší obžaloby, která až do soudu má být neveřejná. Třeba váš přítel podá polici stížnost na tyto nezákonné úniky.. Policie si může vybrat se tím zabývat, nebo to odložit. Bez práv na 'řádný soud' prostě nemáte šanci.
Nebezpečí ztráty demokracie a svobody je největší
právě v těžkých dobách, v těch situacích, kdy veřejnost je právem rozhněvaná na nějakou skupinu, a zapomene na lekce historie.
Již Jefferson vyslovil

varování
, které lze stručně přeložit jako "Lidé bděte". Ovšem, nejde o to co politici říkají, ale o to co se za jejich vlády děje. Až toto většina pochopí, můžeme ušetřit na předvolebních kampaních.

Nejsem právník, ale zajímá mě jak to funguje u nás. Možná nějaký odborník, nebo dokonce kandidát na voleného zástupce lidu nám tohle vysvětli?

Možná i u nás bychom měli taková pravidla řádného soudu, jaké v Americe zaručuje šestý dodatek. Co myslíte?


Původně vyšlo v Blogu Čtenáře: ZDE

Vymknuta z kloubu, doba ...


Ten citát z úvodního dějství Hamleta se jen na českém internetu vyskytuje přes 2000x. Všichni asi souhlasí, že "Doba šílí.." Tedy všichni až na Hamleta, který tohle nikdy neřekl. Ve starším a věrnějším překladu Hamlet řekl:

"Čas vymknut z dráhy. -- Kleté povolání!
Být zrozenu k jeho napravování!"

Takže neběží o to co dělá čas, ale o to co s tím dělat. Může člověk sedět za pecí, koukat z okna, a čekat až ten nečas přejde?

Hamlet dochází k závěru. že to nestačí. Nestačí občas napsat nějakou výzvu a nadávat, ale že právě on "byl zrozen k tomu aby čas napravil". On a jeho přátelé, tedy mladá generace, musí s tou hnilobou v Dánsku něco udělat. Nemá z toho radost:

"O cursed spite " - "Kleté povolání (nebo povinnost či vzdor)".
Raději by randil s Ofélií a frendil na Facebuku. Toho musí nechat a musí zjistit zda ty zločiny se opravdu staly a nebo zda to je jen jeho paranoidní přelud.

Netřeba říci, doufám, že hra Hamlet je tragedie, která končí násobnou smrtí, utopením, jedem a rapírem. Moderní repríza, náprava toho co je shnilého v Česku, užije moderních zbraní, tedy debaty a volebních lístků a může skončit šťastně. Nebude to sice komedie, ale účinkující zůstanou na živu -- možná nový žánr: absurdní komedie.

Hamlet může namítat: "Proč 'ausgerechnet já' to mám napravovat? Starší lidé jsou zkušenější a oni nám to nadrobili. Generace se střídají stále a spojitě, co je na dnešku tak zvláštního?"

To je tak Hamlete: Čas je vyklouben protože stále běží ve starých, vyjetých kolejích. Nová doba, nové poznání si občas vyžaduje radikální změnu směřování.
Max Plank, který se zúčastnil revoluce ve fyzice v letech 1905 - 1920 napsal

Nové poznání ve vědě nevítězí tím, že přesvědčí své oponenty, takže ti vidí novou pravdu,
 ale tím, že oponenti vymřou a nová generace vyroste s novou pravdou.
U nás, v Česku se starší politická generace také nepřizpůsobila nové světové situaci. Generace disidentů stále bojuje minulou válku, válku s komunismem. Její rada mladým je: "Když někdo, kdo byl ve straně kandiduje v demokratických volbách, pokřikujte na něho : "Že se nestydíš, ty soudruhu jeden" a když ho třeba lidé zvolí, tak běžte do ulic a držte hladovku. Jeho voliči zřejmě neznají minulost a tak nemají právo na zastoupení.
Tím neříkám, že máme minulost zapomenout, ale jen to že ji nesmíme nechat určit naši budoucnost. Naše země byla ve 20tém století dvakrát okupována cizí mocí, a předtím, od Bílé hory, že ano, byla 300 let v žaláři národů. Znamená to, že nemáme být, dobrovolně aktivními členy EU, jak by Vám bobohujeři chtěli namluvit? Nebo to jen znamená, že poučeni minulostí, musíme zvážit současnou situaci a její možnosti.
Hamlet to chápe a ví že nemůže čas napravit sám. Svým přátelům slibuje:  
        "his love and  friending to you,  .... Let us go in together;  .." 
Úplný citát je pod článkem

V čem je dnešní doba tak jiná ?



V roce 2006, než byl Obama zvolen presidentem po prvé, jsem napsal :
Pokud volby vyhrají Demokraté, Bushova doktrína bude opuštěna. 
Je dokonce možné, že celý neokonský program bude zavržen a stane se jen episodou,
 jakou kdysi byla éra McCarthyho. 
Ta začala v roce 1950, poté co Sovětský svaz získal jaderné zbraně. 
Skončila v roce 1954, kdy byla zavržena coby 'hon na čarodějnice' ..." 

To se teď stalo. Program neokonů - 'zabránit jakékoli zemi aby se mohla v budoucnosti stát hrozbou Spojeným státům' byl opuštěn. Studená válka ovšem i po konci McCarthismu pokračovala a dokonce podle scénáře, který na jejím počátku vyhlásil Foster Dulles, když řekl :

"in a perpetual arms race, the Russians would bankrupt themselves first .
. (Ve zbrojním závodě bez konce, Rusové přijdou na mizinu první ..)" 
Měl pravdu. Jan Denver přirovnal Studenou válku a doktrínu MAD k situaci dvou lidí, kteří sedí ve bazénu naplněném benzinem, a horečně vyrábí zápalky. V tomto jednoduchém duchu bych popsal konec takto: Gorbačova začala zapálená zápalka, kterou držel v ruce pálit, tak ji sfoukl, zahodil a řekl: "Tohle je blbost. Zkusme se domluvit" a propustil Lidové republiky ze žaláře. A Bush mladší se shýbl, zdvihl ji, zapálil ji od té své a řekl " Haha, teď mám
dvě, tak si něco zkus" a napadl Irák. Tím naplnil Dullesův plán, že USA přijde na mizinu jako druhé.
Vývoj amerického státního dluhu, ukazuje, že zhruba 60% přidali Republikáni počínaje Reaganem a 20% utratil Obama na všelijaké 'stimuly', záchranu bankrotujících bank, pojišťoven a velkých podniků. Zbytek tedy asi 5 E12 dolarů byl dluh ke konci Carterovy vlády tedy před nástupem neokonů. (Zde E12 je 1 a 12 nul, tedy milion milionů, což je trilion v USA 'short scale' ale bilion v naší 'long scale' terminologii).



Historie "neokonservativního hnutí", tedy historie neokonů, je dobře popsána v BBC seriálu
Moc nočních můr . Zde je galerie těch
slavnějších neokonů, které známe z Bushovy vlády. Jak si povšimnete, žádný z nich se nevyskytuje v nové vládě, kterou teď Obama dává dohromady. Ministerstvo obrany bude teď mít Chuck Hagel, ne zrovna holubice - ale umírněný Republikán, který byl nejen proti invasi do Iráku, a Íránu, ale radil Obamovi proti 'surge' v Afghánistánu, (navýšení počtu vojáků o 330.000 vojáků), které Obama nařídil v roce 2010. Ten 'surge' byl neúspěch. Taliban je teď silnější než tehdy a jak Afghánistán, tak Pákistán se bouří proti 'dočasnému pobytu spřátelených vojsk (a jejich dronů)' na jejich území.


Ale Obama uspěl v oživení ekonomie. Akcie (Dow-Jones index ) se vyšplhali na úroveň kterou měli před krizí a nezaměstnanost (konečně) klesla na 7.5%. Ten úspěch byl nezbytný pro znovuzvolení, ale ne to hlavní. Obamův vyzyvatel, Romney, jel v těch starých kolejích. Nazval Rusko hlavním geopolitickým nepřítelem a sliboval že postaví Radar. Ten 'náš' - ale v Polsku. (Česká vláda ignorovala, že 80% bylo proti němu, ale v Americe si toho všimli.) O změně klimatu se ve volební kampani moc nemluvilo, protože většina voličů se ke globálnímu oteplování stavěla chladně. Vyzyvatel si dokonce v jednom klipu dělal z Obamy srandu, že jako Obama chce zpomalit růst hladiny světových oceánů, zatím co on, Romney, chce zpomalit růst daní. To se mu vymstilo když 6 dnů před volbami Hurikán Sandy poničil Východní pobřeží země . Bylo to jako by Gaia - symbol žijící planety - se tentokrát postarala o Říjnové překvapení a tak posunula Obamovo vítězství k neobyčejnému poměru 330 k 206.




Pokud chcete napravir čas, musíte nejprve rozumět době v níž žijete


Původně vyšlo v Blogu Čtenáře ZDE

úterý 10. ledna 2012

Zatýkání v Grand Central

Grand Central Terminal
Grand Central Terminal v New Yorku vypadá trochu jako Wilsonovo nádraží v Praze. Obě byly postaveny v secesním stylu v roce 1871 a přestavěny o 30 let později. Obě stanice jsou ve středu města, ale zde ta náhodná shoda končí. Nádraží v New Yorku je vertikálnější. Na nejnižší podlaží v podzemí přijíždějí tunely předměstské vlaky. Nad tím je metro a pak přízemí, kde jsou pokladny schodiště a východy do města. Nejvyšší patro je jen ochoz nepřístupný veřejnosti, ale populární mezi režiséry filmů.

Mám na toto architektonické dílo sentimentální vzpomínky. Moje první zaměstnání v Americe, v roce 1969, bylo v blízkém skleněném mrakodrapu firmy Union Carbide. Pracoval jsem v účtárně, jako výpomocná síla (temp). Za minimální mzdu jsem obsluhoval kalkulátor. Jak k tomu došlo, to je jiná a delší historka. Zde jen řeknu, že starší dámy, které tam také pracovaly, měly se mnou velkou trpělivost když mě vysvětlovaly, že čárka v číslech odděluje tisícovky a pro centy že se užívá desetinná tečka. Je těžké popsat mou náladu. Byl jsem nervozní, ale unesen pocitem svobody. Každé ráno jsem vystoupil z metra v Grand Central a došel do 'svého mrakodrapu', kde jsem pletl tečky a čárky. Linky metra mají jména původních firem, které je začátkem minulého století postavily. "Soukromé linky metra!", říkal jsem si. "To je kapitalismus!"
Union Carbide tower
Po směně jsem se pro jistotu zeptal, která linka vede down-town, kde jsem bydlel, a vlídný domorodec mi řekl 'take tgrhyfgfg a pak rhhfghdfhsdgh shutle". I poděkoval jsem, vzal první vlak a obvykle skončil v Brooklynu. To bylo dávno. Teď už všechny linky i stanice patří dopravnímu podniku, který se jmenuje MTA, a který samozřejmě má i svůj řád přípustného chování a vlastní policii. Ta policie a dívka s modrými vlasy, která se jmenuje Lauren DiGioia, jsou hrdiny tohoto neuvěřitelného příběhu, který se tam odehrál třetího ledna. Mě aspoň připadá neuvěřitelnější než ostatním, protože stále mám živé vzpomínky na pocit svobody z doby před čtyřiceti lety.
Demonstrace, které se zúčastnilo asi 150 lidí, byla svolána jako flash-mob již v úterý ráno. Chodili po městě, navštívili sídla senátorů a užívali metodu 'people's microphone' - jeden předříkává, dav hlasitě opakuje - aby protestovali proti přílepku k zákonu NDAA, který Obama podepsal na Nový rok. NDAA se předkládá každý rok, aby došlo ke schválení vojenských výdajů na nadcházející rok. Přílepek, který vyvolal protesty, kterému se teď také říká 'Detention bill', je ale výjimečný a byl by radikální změnou legálního systému. Ruší totiž základní práva amerických občanů, právo na včasný soudní proces, rozsudek schválený porotou a získaný podle pravidel (due process), která platí již od doby, kdy byla sepsána americká Ústava. To, že byl vůbec schválen je těžko uvěřitelné, stejně jako scény ze zatýkání. Všimněte si, že demonstranti se pečlivě kontrolují, aby nedali policii záminku k akci a nevzpírají se zákroku, aby nemohli být obviněni z přestupku 'resisting arest'. Ovšem že to nepomohlo. Celkem tři lidé byli zatčeni a odvezeni a pár jich dostalo pokutu. Lauren byla obviněna z 'narušení pořádku' a 'vzpírání se zatčení' a příští den propuštěna (na kauci, jak to US zákon vyžaduje). Jakkoli lze považovat policejní sílu za nepřiměřenou, je třeba akci vidět v rozumné perspektivě. To nebyl ani Egypt ani Libye. Policie neužila obušky nebo železné tyče. Ale Lauren byla držena v poutech 27 hodin, a byl jí odepřen telefonní hovor aby si zavolala právníka, na což má nárok. Lauren si stěžuje, že v cele nebyl toaletní papír, což označuje za formu mučení. Ovšem podle toho by všechny polikliniky v Česku byly vlastně mučírny.
To že to Obama zákon nevetoval není konec celé historie. Zákon, pokud by ho chtěli užít, by přišel k posouzení Nejvyššímu soudu, protože je jasně v rozporu s ústavou. Proč vlastně prošel a proč ho Obama podepsal? O co tady jde?
Jak jsem vysvětlil v předchozím článku, Obama má dobrou naději na to být znovuzvolen. Úkolem jeho protivníků v opoziční straně je ho dotlačit k nepopulárním kompromisům, jako je tento, a současně ho vymalovat jako Chamberlaina, který je ochoten vyklidit pole světového hegemona a nebo dokonce někoho, kdo podporuje 'cap-and-trade' opatření proti globálnímu oteplování. Tady dobře víme od našeho pana presidenta, k čemu takové výstřelky mohou vést - NWO (nový světový pořádek) a možné ztrátě základních občanských práv, jako právo na řádný soud před porotou. Pokud by ale Obama ten zákon vetoval, musel by vetovat celý NDAA a tím by sabotoval podporu 'našich vojáků', kteří bojují v Afghánistánu, nikdo už neví proč, asi proti teroristům. To by mu neprošlo. Tak to podepsal, ale přidal dlouhý 'podpisový výrok' (signing statement), v němž slíbil, že on to nikdy neužije. Takže jedno vysvětlení, které se hned vynořilo, je "Ale pokud si zvolíte někoho jiného - kdoví, co se může stát", ale jen v satirickém pořadu, zatím. Oponenti tohoto nového zákona, a těch je podle půzkumu veřejného mínění 75%, hodlají odvolat všech 86 senátorů, kteří pro zákon hlasovali. Případ není u konce a bude zajímavé pozorovat, jak se drama během tohoto volebního roku bude vyvíjet. Kongresman z Texasu Ron Paul, který po léta byl na okraji politiky, v sousedství konspiračních teorií, označil tento zákon za 'sklouznutí do tyranie', ale když se hlasovalo, nebyl přítomen. Inu, politik. Přesto, začíná vypadat víc a víc jako politik se zdravým rozumem. Chce legalizovat marihuanu a početná skupina na západním pobřeží již prohlásila, že budou hlasovat jen pro toho, kdo má toto na programu. USA má ve vězení větší procento obyvatel než kterákoli jiná země. Paul by také ukončil všechny války a nezačal nové. Jeho syn, Rand Paul, který je od roku 2010 senátorem za Kentucky, hlasoval a mluvil proti tomuto Detention bill. Mac Cain, bývalý kandidát na presidenta McCain a ovšem Lieberman, kandidát na vicepresidenta za kampaně Al Gora, byli pro.
Jedno poučení a toho plyne: I když může být těžké se zbavit despoty, je ještě těžší po revoluci vybudovat a udržet fungující demokracii. To jsme viděli nejen v Egyptě a Libyi, ale do jisté míry i v České republice. V každém případě jsem rád, že tento zápas o svobodu, jak tehdy, před čtyřiceti lety, tak teď mohu sledovat ze zámoří.

(Původně vyšlo v Britských Listech  --
http://www.blisty.cz/aut/2058/art.html)

středa 4. ledna 2012

Jak se dělají peníze

Do Česka dorazilo to, čemu se již několik let v Americe říká "hypotéka pod vodou" (Underwater mortgage), což je hypotéka na objekt, obvykle byt nebo rodinný domek, která převyšuje tržní cenu toho objektu. Takže světový pokles cen na trhu nemovitostí je přirovnán k potopě. Vody světových oceánů, podle tohoto přirovnání, stále stoupají, jakoby poháněny tajícími ledovci. Ale, jak říkávají s oblibou američtí makléři nemovitostí, "novou (zem) už nedělají" a lidí stále přibývá. Letos v Říjnu jsme přesáhli 7 miliard. Takže záchrana jistě přijde. Toto je pohled na minulý, těžký rok a optimistický výhled nového roku.
I když první obyvatelná planeta, KEPLER-22B, byla také letos objevena, je vzdálená 600 světelných let. To je daleko. Kosmická sonda Voyager 1, která byla vypuštěna v roce 1977, letos opouští nás sluneční systém ve vzdálenosti 22 světelných hodin. Letí rychlostí půl miliardy kilometrů za hodinu, takže by tam doletěla zhruba za 3000 let, kdyby ovšem neletěla jiným směrem. Takže ti makléři mají pravdu, a prozatím můžeme své plány omezit na tuto planetu. A ta na tom není tak zle, jak by se Vám profesionální Kassandry, a tím nemyslím jen novináře, chtěli namluvit:
Americký index akcií, Dow-Jones, se vyšplhal ze 6.500 v hloubi krize, v roce 2009 na 12.200 což je hodnota, kterou jen kousek pod svým maximem 14.000 v době internetové bubliny v roce 2000. Válka v Iráku skončila letos, a Obamův tajný plán na znovuzvolení je ukončit válku v Afghánistánu před volbami v Listopadu 2012. To jenom hádám, on zatím to tají.

Takže k věci. Další novinka co sem dorazila nedávno z Ameriky: Kdosi dává inzeráty do noviny o tom jak vynalezl metodu na vyhrávání v kasinu. Příklad je tady . Metoda vypadá jednoduše: sázíte v ruletě na stejnou barvu. Vždy když vyhrajete vsadíte v dalším kole dolar, řekněme u nás 10 Kč. Vždy když prohrajete, zdvojnásobíte svou sázku. No, a jednou přece musí Vaše barva padnout, a tím se Vám vrátí všechny Vaše ztráty. V čem je háček? Průměrně jednou za 2 na Ntou kol se vyskytne řada N stejných barev, bezprostředně po sobě. Přitom hráč, který sází na opačnou barvu ztratí celé své jmění. Pokud je jeho vstupní jmění menší než 10 * 2 na N tak se mu to stane až za N kol. (tedy Pro N=2 ...40 Kč, pro N=4 ...160 Kč pro N=10 10.480 Kč, atd). Takže, pokud hráč nemá nekonečné jmění, musí dříve či později prohrát. Metoda není nová a je to jen otázka času kdy hráč zbankrotuje.

Inzerent nežádá abyste mu poslali 100Kč za plán na rychlé zbohatnutí, jen se zmíní, že jeho oblíbené kasino je to a to. Inzerát je tedy podvodná reklama pro internetové kasino. Plán funguje dost dlouho pokud jste velká banka a máte velké jmění. Nemusí být nekonečné. Stačí aby vaše zhroucení mělo katastrofální dopad pro celou ekonomiku, země nebo Unie. Pak totiž vláda usoudí, že jste příliš velká banka na to aby Vás nechala padnou půjčí Vám peníze k další hře. Tomu se Anglicky říká 'Bailout' banky "too big to fail". No a vláda může vytisknou všechny peníze co potřebuje, že ano?

A když už jsme u těch podvodů, ty bankovky obvykle mají nějaký hezký obrázek. Pokud ho vytvořil současný umělec, tak ten obrázek je jeho duševní vlastnictví, že? Za každou tisícovku si teda může naúčtovat třeba pět korun licenční poplatek? Ne opravdu. I v Česku je možné si objednat umělecké dílo, nebo software pro počítač tak, že smlouva o dílo určí, že licence na kopie patří zadavateli. Ale přesto se tak dělají peníze, pokud vím jen v Česku, když si dodavatel licenci ponechá. Taková smlouva je vlastně taky podvod, ale nebudu tady spekulovat kdo třeba by si chtěl ponechat licenci třeba na nějaké open karty nebo zdravotní knížky, které by si vláda nebo nějaké město mohlo objednat.
Takže přeskočíme k dalšímu. Další podvodný inzerát, populární na českém Internetu je Zelená karta :Žij a pracuj v USA , který nabízí pomoc k získání "Zelené karty pomocí loterie". Taková loterie opravdu existuje a ne všechny takové inzeráty jsou podvod. Jen ty, které předstírají, že jsou oficiální agenturou USA a mohou Vám zajistit přednost. Opravdová loterie na "Diversity visa" je zdarma a přihláška se musí vyplnit anglicky online. Pokud na to Vaše angličtina nestačí, doporučil bych s tím cestováním počkat. Zelená karta Vám opravdu dá právo v USA pracovat, ale práci vám nenajde. Právo na práci tam není a je tam stále 10% nezaměstnaných.

Krize zasáhla Ameriku nejdříve a hlouběji než ostatní země, do kterých se pak rozšířila. Důvod je znám: Představte si, že vlastníte v USA obchod, nebo lépe řetězec prodejen. Nový dodavatel Vám nabídne stejné zboží za polovinu ceny. Jistě přijmete, ale nesnížíte své ceny na polovinu, snížíte je jen trochu a postupně. Vás zisk vzroste. To že ten nový dodavatel je v Indii nebo Číně a bývalý dodavatel v USA musí propustit pár dělníků Vás nezajímá. To je ta 'Neviditelná ruka trhu', to je jak kapitalismus pracuje. A pracuje dobře. Demonstranti z hnutí 'Ocupy Wall Street' nevolají po jeho zrušení ani tam nevychází články,jako u nás, že jako na tom Marxismu možná něco bylo.
( Původně vyšlo v Aktuálně.cz,blog čtenáře. blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php)

pátek 9. září 2011

Tuhle arbitráž vyhrajem

Arbitráž, neboli rozhodčí řízení, bylo vynalezeno, když se americký právní systém stal tak dokonalým, že už se s ním už nedalo vydržet. Po každém rozhodnutí soudu se strana, která prohrála, mohla odvolat, a zase odvolat, do nekonečna. A ještě předtím než soudní řízení začalo, žalující strana dostává jistá práva, jako právo 'k objevům' (discovery), které jí umožní si vyžádat vnitřní, jinak soukromé dokumenty, které by mohly pomoci žalovanou stranu usvědčit.
Pokud firma dělala něco jednoduchého, třeba vyráběla a prodávala deštníky, tak jí těch pár stovek za deštník nestálo za riziko, které jí každý prodaný deštník mohl přinést. A tak začala prodávat své deštníky jenom s podmínkou, že všechny spory spojené s prodaným deštníkem se budou řešit arbitráží. Arbitrážní panel byl stanoven předem a podmínky arbitráže vyloučily většinu špumprnáklí, které si právníci během let vymysleli. Nebyli povoleny ani 'objevy', ani 'následné škody' - tedy škody, které jste utrpěli, když vám vadný deštník zkolaboval - jako třeba účet za vyčistění zmoklého fraku. A hlavně, nebyla žádná odvolání. Arbitráž proběhla rychle a stála málo. V případě, že deštník byl vadný, zákazník dostal nový deštník a nebo své peníze zpět a jinak nic.

 Fungovalo to, a tak se to šířilo po Americe, a pak i světem, až to dosáhlo i České republiky. Buď až tam, nebo někde po cestě to přestalo fungovat, jak lze usoudit z tohoto výroku z českých novin: "Arbitráž nemůže být u konce, když se jí stále zabývají české soudy". Tradičně se soudy arbitráží nezabývají. Soudy považují arbitrážní ustanovení za smlouvu - smlouvu mezi dvěma nezávislými a plnoprávnými stranami. Soudy do smluv zasahují jen nerady, třeba když smlouva je v rozporu s veřejným zájmem či dobrými mravy a nebo když by slabší strana byla neúměrně a nespravedlivě poškozena. Tak například soud by mohl zrušit smlouvu, která by poškodila dítě nebo někoho, kdo není plně svéprávný. To jsou výjimečné připady. Důležité je si pamatovat, že obvykle obě strany předem souhlasí s tím, že se budou řídit rozhodnutím arbitrážního panelu, a že se vzdávají opravných prostředků.



 V kauze Diag Human veřejnosti nikdo nevysvětlil jaké, zdá se neobvyklé podmínky byly a snad i jsou v arbitrážní dohodě, podmínky jako je právo na odvolání a právo, aby někdo teprve určil výši škody, která byla již rozhodnutím panelu přiřčena jedné straně. Když Ernest&Young v roce 2008 spočítal škody na osm miliard, byla to nová arbitráž, nebo jen nový požadavek firmy, která se cítila poškozena? Bylo stanoveno v prvém rozhodnutí, že částka teprve bude určena, a že ČR má právo se odvolat a jak. Tedy kdo by musel takové odvolání podepsat?

 Veřejnost má právo tyto 'podrobnosti' vědět a prozkoumat, protože jednání českých úředníků, jak je popsáno v tisku, přesahuje míru neschopnosti, na kterou jsme zvyklí. Údajně strana, která vyžaduje těch 10 miliard, má anonymní akcionáře, kteří koupili pohledávku za neznámou sumu. Máme právo vědět zda je mezi akcionáři synovec nebo zeť pana poslance X. Za každou prohranou arbitráž na 10 miliard zaplatí každý občan 1 000 Kč. To nepočítáme miliony na 'týmy špičkových odborníků', které český stát v těchto sporech obhajují. V případě Diag Human by bylo třeba udělat ještě jednu - a to poslední arbitráž, bez nároku na odvolání, která by určila, zda firma má právoplatné rozhodnutí. Přece nechceme mít elitní právní tým pro každou ze stočtyřiceti zemí, které podepsaly newyorskou úmluvu. Kolik by asi tohle stálo? A kolik už arbitráží proběhlo a kolik nás jich ještě čeká? [1]
Pan Kalousek prý řekl, že Česko má velmi dobrou pozici, že stížnost investorů do solárních elektráren vyhraje. Prosím aby nám srozumitelně vysvětlil, jak je tohle možné. Stát slíbil jistou výkupní cenu elektřiny ze solárních elektráren na jistý počet let. Žádná podmínka o ceně solárních panelů tam nebyla. Je jasné jako facka, že stát nemůže uvalit na zisky těchto investorů selektivní daň. To je právě to, co ochrana cizích investic znamená. Neznamená to, ze ministr, nebo politik nemůže vyslovit svůj názor na pochybnou firmu. V novinách kdosi napsal, že už je pozdě, že stát měl zdanit zisky ze solárek hned když cena panelů klesla.

 Ale to by také bylo porušení dohody o ochraně investic. Pokud si stát do zákona o výkupu elektřiny nedal podmínky typu 'když bude cena panelů větší než...', tak musí platit bez ohledu na to, jaká je cena panelů a jaký je zisk investora. Chyba byla v tom, že stát slíbil jistou cenu za výkup, místo aby to nechal trhu. To slibovat nemusel. Podívejme se zpět na to, jak se ČR do této šlamastiky dostala.
S návrhem zákona o dotacích solárním elektrárnám přišla strana Zelených. ČSSD byla spíš pro, ODS spíš proti. EU vydala direktivu 20:20:20, podle níž by v roce 2020 členské země měli získávat 20% energie z obnovitelných zdrojů. O tom, o cílech metodách EU, jsme psali již dříve [2]. Hlavní metoda pro snižování emisí CO2 je ETS = Emission Trading Schema. Je to evropská verse metody 'Cap and Trade', kterou Američané použili v letech devadesátých k boji s kyselým deštěm. Elektrárny musely platit za emise SO2 - oxidu síry, který způsobuje kyselý déšť. Elektrárny nedostaly odměnu za to, že instalovaly odsiřovače, nebo že přešly z hnědého uhlí ‎na zemí plyn nebo... nebo... Těchto metod je hodně a elektrárny si vybraly to vhodné a cena elektřiny stoupla jen nepatrně. Historie ETS Takže, USA, EU a mnoho dalších zemí a unií se rozhodlo užít stejnou metodu pro emise CO2. Vlády neurčí jak se má cíle dosáhnout, jen určí cíl - omezení emise škodlivin. Vlády totiž neví, která metoda je nejlepší. To ví jen trh a ne předem .Tuhle české noviny napsaly, že firma Ernest&Young odhadla (spočítala, analyzovala...), že do 10 let bude solární energie kompetitivní s jinou. 'Jinou' z hnědého uhlí, zemního plynu, z jádra ... ? Jistě v té firmě mají chytré lidi, a jistě, přesto, ta firma neví, kolik bude která energie stát. Ten výraz 'solární elektřina' ani není pořádně definován. Tak třeba, v Evropě existuje projekt Desertec financovaný ne vládou, ale soukromými investory, který má v plánu postavit elektrárny na Sahaře a přivést elektřinu do střední Evropy novou, velmi efektivní, rozvodnou sítí. To by mohlo být rentabilní. Česká vláda mohla splnit EU direktivu třeba tím, že by doporučila ČEZu, aby se stal podílníkem tohoto podnikatelského záměru. Na Sahaře, na rozdíl od Česka, solárníelektrárny totiž mohou být rentabilní.


 Jak se Česko dostalo do této šlamastiky? Po Kubiceho aféře vyhrála volby ODS a vytvořila Topolánkovu vládu. Buď měli moc jiné práce, nebo někdo zjistil, že se na tom dá vydělat, a tak zákon, proti kterému před tím hlasovali, prošel. A mnohé z těch firem, které do vládou zaručeného zisku investovaly, mělo, a má, anonymní majitele a ti požadují návratnost investic. Vláda byla legálně zvolena a slib je slib, a všichni budou platit, nejen na elitní tým právníků, ale i za prohranou arbitráž. A možná nejen za tuto.
Tuhle jsem četl, že ODS má stanovisko ke globálnímu oteplování. Že podporují metodu přizpůsobení se vyšším teplotám, protože boj proti oteplování by byl příliš nákladný. Jistěže mají právo na svůj názor, a nehodlám se zde pouštět do hádky s panem presidentem. Jen chci připomenout, že jsme členy EU a tedy pohléháme pravidlům ETS. Již několik let ČEZ dostává spoustu peněz z prodeje povolenek, které mu EU uštědřila. Těch povolenek bude méně a méně, a elektrárny které budou vyrábět elektřinu třeba z hnědého uhlí ale bez Clean coal (ukládání CO2) - se stanou ztrátovými. To je jak ETS má a bude fungovat.
Jestli si někdo, ať již ve vládě či parlamentu, myslí, že můžeme dostávat a utrácet peníze z ETS, a pak, až přijde čas začít platit za emise, Česko řekne "my na ty hysterické, alarmistické předpovědi nevěříme, tak jděte někam. My budeme dělat elektřinu z hnědého uhli a platit nic nebudeme" a projde mu to, tak má iluze o světě. Peníze z prodeje povolenek dostáváme na to, abychom vyvinuli metody výroby elektřiny, které neprodukují CO2. Není jasné, zda tím programovým prohlášením o přizpůsobení, místo omezení emisí, nás ODS připravuje na další arbitráž - která by jistě následovala, kdyby ČR neplnila své závazky z ETS - a nebo jestli to jsou jen takové řečičky, které mají udělat radost panu presidentovi a oblbnutým voličům.
No - a teď si asi řeknete - No jo, darmo mluvit - jsou to všichni zloději - hlavně ti z (doplňte si stranu kterou nemáte rádi, ať již je to ČSSD nebo ODS atd.) - a přestanete číst. Chápu to. Já jsem také měl tento postoj, a tak jsem nejprve ani nezačal tohle psát. Ale pak jsem, náhodou, zrovna dočetl biografii Gándhího [4], který pomohl ukončit Britskou koloniální nadvládu nad oblastí, kde se dnes nachází Indie, Pákistán, Bangladéš a Kašmír.
Gándhí řekl: "Britové nám neukradli Indii. Mu jsme jim ji dali". [4]
A to je pravda i v Česku. Politici, ať už z kterékoli strany, si rozdávají peníze a Rolexy, protože je to lidi nechávají dělat.
Podívejte se třeba na zákon, který by zakázal, aby anonymní firmy dostávali veřejné zakázky. Všichni před volbami souhlasili. Pak VV přišly s tím, že zákon byl špatně napsán. Koalice slibuje, že jednou se k tomu dostane. ČSSD slibuje že to prosadí, když ji zvolíme. Ale není žádný důvod čekat do voleb. Kterýkoli poslanec to může zformulovat správně a navrhnout k hlasování. Bylo by dobře, kdyby některé z občanských iniciativ vedly na svém webu evidenci, kdo jak hlasoval. Kdo byl pro nebo proti takovým antikorupčním zákonům a pro zákon o státní správě.
Pak, až přijdou volby - ignorujte slabomyslné plakáty a sliby. Místo toho se podívejte se jak kdo hlasoval. Něco jako Koho volit .
Zkušenost z jiných zemí [5] ukazuje stejné problémy, ale i metody účinné proti korupci a předražování veřejných zakázek. Poučme se z jejich zkušenosti.
Ještě chci dodat, že zákon, který by zakázal anonymům účast na veřejných zakázkách, nestačí. Nesmí ani dostávat odškodné z arbitráží. Záruky na ochranu investic se na ně nebudou vztahovat. O jejich investice nestojíme. Boj proti korupci je na předním místě veřejného zájmu a všechny budoucí závazky české vlády by měly mít takovou podmínku, která by omezila možnosti zneužití a korupce.
Indům a Pákistáncům se podařilo se zbavit britské nadvlády, a to i přesto, že Britové, tenkrát ještě, do protestujících občas i stříleli. Tady se zatím nestřílí, jen se tu děsně kecá. Zbavit se korupčních politiků v Česku by nemělo být tak těžké.

Odkazy:

[1] Diag Human „Za zahraniční advokáty ministerstvo zdravotnictví zaplatí řádově desítky až stovky tisíc korun...“
[2] ETS - EU EMISSIONS TRADING SCHEME
[3] Anonymní firmy závratně vydělávají. Ze státních zakázek těží zisk až 70 procent … http://goo.gl/GLQ2o
[4] Jospeh Lelyveld: Great Soul (A.A. Knopp, New York, 2011) Mahatma Ghandi and his struggle with India Amazon  
[5] Jak bojují s korupcí jinde; Hněv, hesla, skořápky

pondělí 17. ledna 2011

Počitače v medicině

Počítače počínají měnit praxi mediciny. Zpočátku vykonávali jen kancelářské práce, účtování, registrace zakazníků - pacientů. Nové objevy, nové technologie, jako je Laboratoř na Mikročipu (Lab-on-a-chip), nové přístroje a zobrazovací metody přináší velká množství dat, které vyžadují využívání informatiky přímo v lékařské praxi. Software, které bude tato data zpracovávat, uchovávat a přenášet bude založeno na systémech s otevřeným zdrojem, systémech jako je dnes Linux, které usnadňují spolupráci podsystémů a přístrojů od různých firem a výrobců. Trh roste tak rychle a s tolika požadavky, že přestože do něj vstupují i velké firmy, jako je IBM, Microsoft a Google žádná firma jej nebude dominovat,

History

V polovině minulého století objevila Rosalinda Franklin strukturu molekuly DNA [1], která kóduje lidskou dědičnost. V té době také mladý Václav Havel začal psát absurdní hry, a v jedné z nich, 'Ztížená možnost soustředění' nadhodil Orwelovskou otázku, totiž tu, co bude vláda, nebo spíše vládnoucí systém, vědět o každém jedinci a jak to bude zneužívat. V té hře nosili počítač Puzuk [2] po domech a sbírali informace o lidech. Puzuk kladl otázky, jako "Který je váš oblíbený tunel?", ale často se unavil a přehřál, a žádal o odpočinek v ledničce. Dnes, po pouhém půl století, kauzální řetězce, které začaly těmito událostmi, se střetávají v otázkách lékařské informatiky, po Anglicku - jak je dnes zvykem - zvané e-Health a m-health (mobilní aplikace pro zdraví). Je to nový obor, který roste rychleji, než jakýkoli jiný obor v IT či ECT - tedy v aplikacích informatiky. V tomto článečku ukážeme souvislost s bioinformatikou a nabídneme jen letmý pohled na využití 'open software' k práci v ordinaci a péči o zdraví . Počítač teď nenosí do bytu výzkumníci. Nosíme ho v kapse jako Android mobil a jak zmíněno v dřívějším článku , dokáže sám pomocí GPS a bez problémů pořídit záznam míst, kde a kdy jsme pobývali, a poslat jej svému 'většímu bratru' aby se stal částí našeho EHR. EHR (elektronic health record), jehož příkladem je EZK, je souhrn všech informacích, které mohou lékaři pomoci v péči o Vaše zdraví. Zkratka EHR se vyskytuje ve třech variantách EHR, EMR, EPR, které jsou významem blízké, ale nejsou identické [3]:
  • M je pro Medical a vztahuje se na data z jednoho oboru - jedno oddělení nemocnice, třeba rentgenové snímky
  • P znamená Pacient a je to kolekce všech dat o jedné osobě z různých zdrojů (ale v Anglii někdy také synonym zkratky EHR).
  • H health je sbírka všech dat o Vás, nejen 'od kolébky k hrobu', ale včetně Vaší rodiné historie.

Ta sbírka dat může být jen virtuální. V tom případě data zůstávají tam, kde byla pořízena, třeba rentgenové snímky u radiologa. Sbírka dat je pak seznam adres, ať již elektronických, či kamenných, a typů dat. Data ve sbírce jsou rozděleny do kapsulí, takže můžete dát řekněme gynekologovi přístup k těm datům a testům, které potřebuje a ponechat jiná data, řekněme o psychoterapii, stranou. Pro ochranu soukromí mohou být data identifikována jen pomocí 'bezvýznamového kódu', který neobsahuje vaše jméno, rodné číslo ani podobná demografická data. Můžeme takovému číslu říkat PePIN (Patients eletronic Personal Identification Number) Můžete mít různé Pepiny pro různé pořizovatele dat a sdílet s lékařem jen to, které potřebuje.

Článek [4] "EMR: Kdo se bojí sbírky dat", popisuje případ, kde sbírka dat není virtuální. Vaše data různého původu jsou fyzicky uložena v jedné 'bance dat', podobně jako Vaše peníze z různých zdrojů jsou bezpečně uloženy na jednom účtu. Ten článek je z IMB výzkumného centra v New Yorku a tak se také zmiňuje o tom, že mít svá data v bance může být užitečné v případě právních sporů, kdy ani původce dat, nemocnice nebo chirurg, je nemůže pro Vás "ztratit". To doufejme zatím v Česku není důležité, ale je zajímavé, že nejen IBM, ale i Microsoft, Google a jiní těžkooděnci se o tento obor zajímají. V tomto článku [5] si v pravém sloupci všimněte loga firem, které sponzorují vývoj otevřených standardů, založených na XML.

Pradědeček Lekařských standartů HL7 = Health Level 7 = 'Zdraví-úroveň 7' byl vyvinut již v roce 1987, tedy před vítězným nástupem XML. Jméno HL7 je odvozeno od 'ISO OSI' modelu pro 'propojení otevřených systémů' , který ovlivnil i protokol Internetu. První je 'fyzická vrstva' a pak jde to nahoru přes 'transportní vrstvu' až k nejvyšší, sedmé, aplikační vrstvě. Obrázek na vlevo ukazuje příklad, již v moderním, XML formátu, zápis 'rodinné historie', která obsahuje i část genetického kódu pacienta: 'CATCCG ...'. Taková informace již dnes může být užitečná pro léčení některých forem rakoviny. V blízké budoucnosti se čeká rozvoj 'osobní mediciny' a EBM mediciny:
  • osobní medicína neléčí průměrného pacienta, ale jedince s unikátními vlastnostmi, které závisí na jeho genetickém kódu.
  • Evidence Based Medicine (Medicina založená na důkazech účinnosti) neboli EBM klade důraz na vědecké prokázání účinnosti zvolené léčby.
  • Modely průběhu chronických chorob pomocí počitače propojují tyto dva nové přistupy a umožňují využití velkého objemu dat v lékařské praxi.
I když výhled do budoucnosti je důležitý při vyvíjení software, které může sloužit dlouhá léta, je také třeba zůstat stát na pevné zemi a uvážit co je možné tady a teď. Nemůžeme se ztotožnit s obhroublou terminologií tohoto článku z roku 2005 zvláště kde autor, patrně lékař, říká, že "pan ředitel si to představuje jako Hurvínek válku", ale je dobře si všimnout, že "lékaři dosud ve vysokém procentu používají k vedení evidence a dokumentace DOSovské aplikace používající CP 850 (Kameničtí)", což je zastaralá znaková sada pro Češtinu, která není kompatibilní s moderními systémy. Než se podíváme, jaký software je dnes k disposici, musíme vzít v úvahu dnešní úroveň IT výchovy lékařského personálu, jejich vybavení a úroveň zabezpečení počítače v typické ordinaci.
Podívejme se teď na některé již existující systémy a začněme s 'otevřenými zdroji', neboli se svobodnými systémy neboli anglicky s FOSS .

Dnešní systémy

Otevřené systémy

  1. GNUmed je populární v Německu a běží na různých platformách, včetně MS Windows a Ubuntu Linux. Jako většina podporuje různé jazyky. Tento blog, post z December 30, 2010, obsahuje video operace se screenshoty systému.
  2. OpenEHR se užívá pro lékařský výzkum a pro lékařskou péči, s důrazem na jejich kombinaci. V tomto interview mluví profesor Ingram o své visi eHealthu v Evropě a roli EHR kterou EHR bude hrát. Tento lékařův blog říká, že openEHR je pro zdravotnictví universální báze, něco jako je iPOD pro telefony. Začal s ISO standardtem ISO13606, ale vyvinul se dále za vedení odborníků několika specializací a podle připomínek uživatelů. Je užíván v mnoha zemích, komerčními, vládními i akademickými organizacemi.
  3. (VistA) Vista systém byl vyvinut pro americké vojenské nemocnice. Zkratka (VistA) znamená 'Veterans Health Information Systems and Technology Architecture'. Tento článek v kanadských novinách ilustruje pomocí několika video klipů, jak systém funguje a jaké jsou výhody FOSS systémů ve zdravotnických aplikacích. VistA EHR je FOSS systém, který byl vyvinut na základě VistA systému americké vlády. Je ke stažení zdarma, ale lze přikoupit odbornou podporu.
  4. PatientOS se dá snadno upravit pro různé potřeby. Užívá se, v mnoha jazycích, v ordinacích doktorů, klinikách i nemocnicích. Užívá client/server architekturu a zvládne registraci pacientů, objednávání, medical účty, medical dokumentaci, předepisování léků, laboratoř, atd.
  5. OSCAR byl vyvinut několika kanadskými universitami pro Kanadský systém národního zdraví. Má versi s licencí GNUPL (která je zdarma), ale i versi s komerční podporou. Může být instalován přímo v ordinaci a nebo užíván přes Internet celou skupinou klinik. Uživatelské rozhraní pracuje v prohlížeči a systém užitím Javy a database mysql dovoluje snadné tvoření nových formulářů. ZDE je demo video

Vlastnické či proprietary a smíšené systémy

FOSS zahrnuje systémy s licencí GNU , která zaručuje, že software je zdarma ke stažení a zdokonalování, ale také omezuje další šíření zdokonaleného systému. Zdokonalená forma se totiž nesmí prodávat, ale pokud se nabídne ostatním, musí se nabídnout pod stejnou, tedy GNU licencí a tedy zdarma. FOSS ale zahrnuje i jiné systémy, které mají otevřený zdroj a licenci, která je velmi liberální a dovoluje prodej zdokonalených systémů, obvykle spolu se zákaznickou podporou. Takové smíšené systémy jsou obvykle levnější než systémy, které by nějaká firma vyráběla od základů. ale také poskytnou živobytí vývojářům, kteří je mohou přízpůsobovat specializovaným požadavkům. Není tedy možné striktně rozlišit otevřené (open source) a vlastnické (komerční či proprietary) systémy, protože mnohé komerční systémy užívají FOSS systém jako základ, k němuž přidají funkce potřebné pro danou specializaci. Ve světě je velký počet jak čistě vlastnických, tak smíšených systémů. Zde uvádíme jen několik málo příkladů.
  1. Komerční systémy založené na openEHR systému.
  2. openSUSE Medical , který společnost nabízí i v ČR, je založen na open source balíčku GNUmed. Komerční verse obvykle zahrnují i školení a podporu.
  3. EZK - Elektronická zdravotní knížka je k disposici zdarma pojištěncům VZP. Je to výrobek české firmy IZIP, který vyhovuje HL7 standardu. Užívá centrální databázi přes Internet, ale může podporovat i čipovou kartu. ZDE je online demo tohoto systému.

Blízká budoucnost

Aplikace IT technologií do zdravotnictví je nezbytná k dosažení možností které nové objevy a aplikace genetiky slibují. Dá se říci, možná jen z malou nadsázkou, že Mooreho zákon o hardware našel pokračování v lékařské technologii. Takzvaná Lab on Chip (laboratoř na čipu) využívá technologie vyvinuté kdysi pro počitačové čipy k výrobě čipů, které dokáží jen na několika mikrogramech krve provést testy a analýzy, které kdysi trvaly dny a stály tisíce dolarů. Ty potenciální přínosy nových technologií ale nepřijdou automaticky a snadno. Potřebují solidní, spolehlivé software, které zachová soukromí pacientů a ochrání jejich osobní data. A hlavně software, které lékaři budou chtít užívat protože jim to usnadní, nebo umožňí jejich práci.

CCHIT (Certification Commission for Health Information Technology) je USA nezisková organizace, která dostala nedávno 3-letý grant, aby testovala EHR systémy. Laika, pojmenovná v Americe po slavném ruském pejskovi ze Sputniku, je FOSS systém na testování EHR software. Software, které splní serii testů na spolehlivost a 'interoperability', tedy schopnost spolupracovat s jinými systémy a standardy dostane certifikát, který ujistí lékaře že se na systém mohou spolehnout. Význam 'interoperability' (int-op?) a jak jí dosáhnout užitím společných, tedy FOSS systémů je diskutován v tomto blogu . Příklady neúspěchů, tedy případy, které neuspěli v testech nebo v praxi, jsou popsány ZDE

Potom, co systémy jsou vyvinuty, testovány, a spolupracují spolu, a s přístroji, zbývá ten nejtěžší úkol, totiž uvést je do praxe, prodat je lékařům. Bylo by užitečné kdyby ne jedna, ale hned několik českých IT firem si vybraly, každá jeden z otevřených systémů, udělaly českou lokalizaci, a nabídly výsledek českým ordinacím a klinikám. To, co by se naučili z jejich reakcí, požadavků a kritiky by jim mohlo posloužit jako ničím nenahraditelná báze pro vstup této IT discipliny, která se ve světě již dnes rozvíjí rychleji než kterákoli jiná.

A není to nemožné. Uvažte typickou návštěvu staršího pacienta u českého obvodního lékaře, který stále užívá papírovou kartotéku a počítač s abecedou Kamenických jen jako psací stroj. Kdyby data co pacient pravidelně dostává byla v počítači, v mysql databasi, tak mechanickou část návštěvy, hledání karty a psaní předpisu, může udělat počítač. Lékař bude mít důvod uložit své poznámky a případné změny, do svého počitače, protože je bude potřebovat při příští návštěvě. Místo klávesy [print] jako to dělá dnes, zmáčkne klávesu [ulož] nebo [ulož a vytiskni]. Byl by to skromný začátek, ale začátek s perspektivou. Zauvažujte o tom, každá cesta začíná prvním krokem.. Systém by musel zabezpečit data lépe než jsou dnes v papírové kartotéce, usnadnit lékaři práci a spolupracovat se systémy, které se začínají objevovat na specializovaných pracovištích.

Odkazy

  1. Genetický kód Between 1951 and 1953 Rosalind Franklin came very close to solving the DNA structure. http://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Franklin http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetický_kód http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Franklin
  2. Ztížená možnost soustředění http://archive.vaclavhavel-library.org/kvh_search/itemDetail.jsp?id=626 downloads Ztížená možnost soustředění 31 stran pdf ..opatrně nesou Puzuka. Je to složitý přístroj připomínající vzdáleně obchodní pokladnu nebo účetní kalkulačku; má klávesnici, různé knoflíky, na boku kličku, .. strana 4 PUZUK: Který je váš oblíbený tunel? Máte rád hudební nástroje? Kolikrát ročně větráte náměstí? Kde jste zakopal psa? Proč jste to neposlal dál? Kdy jste přišel o nárok? V čem je jádro? Jakpak je dnes u nás doma? Čuráte veřejně, nebo občas?..
  3. Zkratek je přemnoho. V článku se jím pokud možno vyhýbám. Tabulka je na folii 3 = alphabet soup by CA Health Information and Strategic Planning California, a Department of Public Health ZDE http://www.cdph.ca.gov/programs/HISP/Documents/APHA-LScott.pdf a dále ZDE http://healthcareinformatics3000feet.blogspot.com/2007/02/accurate-definitions-emreprehr.html a ZDE http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2669643/
  4. Kdo se bojí EMR v celoživotní bance? ( Who’s Afraid of Lifetime Electronic Medical Records?) http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/imr/papers/WhosAfraidOfEMRfinal.pdf IBM Watson Research Center v New Yorku, 11 stran, anglicky. A health consumer will be able to open an account with an IMB, which will cumulate in Independent Medical Record Bank (IMRB). No single healthcare provider could probably maintain a lifetime EMR. Fig 1 na str. 4 ukazuje dva modely, jeden organizován podle pořizovatele, druhý z hlediska pacienta.
  5. The Patient Record Architecture (PRA) http://xml.coverpages.org/hl7PRA.html XML formát je dnes základem pro standardy pro lékařská data i v Evropě http://www.helmholtz-muenchen.de/ibmi/efmi/ i v ČR: http://www.microsoft.com/cze/office/office2003/infopath/usage/developer.mspx http://www.uzis.cz/vstupy-registru http://www.czso.cz/csu/nsp.nsf/csuskupina?readform& :zdravotnictvi__socialni_zabezpecen http://www.hl7.cz/cz/hl7/about.html http://healthinfo.med.dal.ca/HL7Intro/963/992/992.html Health Level Seven (HL7) Nezisková organizace Health Level Seven Inc. (HL7 Inc.) byla založena v roce 1987. European Union launched 27 e-health projects in 2010, following a call under the EU Framework Programme 7 (FP7), with an investment of up to €50 billion. http://newcreationit.com/electronic-medical-records/eHealth-european-commission
  6. Osobní medicina =Personalized medicine - use of genomics Do pěti let by určení genetického kódu by mělo stát méně než 1000$ http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/cgl7/papers/the_implications_of_ehrs_for_personalized_medicine-shabo.pdf 8 pages. IBM , http://www.research.ibm.com/haifa/projects/software/cgl7/papers/the_implications_of_ehrs_for_personalized_medicine-shabo.pdf fig1 page, standard pro snímky - DICOM-compliant images http://skynet.ohsu.edu/~hersh/jasis-95-emr.pdf www.hl7elc.org/ihic2010/genomics-as.pdf

pátek 7. ledna 2011

Peníze nebo zdraví?

Za posledních 20 let utratila Evropská komise přes bilion eur na řešení problémů e-zdraví, tedy problémů jako je EHR (electronic health record) nebo po česku elektronický zdravotní zápis či EZK. To číslo jsou čtyři evropské biliony, ne miliardy jak se dovíte na straně 4 tohoto oficiálního EU dokumentu.
  Teď si možná pomyslíte:  "Sláva, Brusel to zaplatí. Naše zdravotnictví nepřijde do bankrotu". Počkejte.   Na straně 20 toho 60ti stránkového dokumentu má stránku i Česká Republika. Dovídáme se že IZIP je celonárodní EHR systém, užívaný všemi relevantními 'stakeholders' =všemi těmi kterým o to jde. Tohle ale neplatí Brusel, ale naše, česká, VZP.
zdroj, detajly
Ty peníze nahoře zmíněně již byli utracené, to je "voda pod mostem". Nyní jde o peníze pro léta příští. Teď Evropa chce nejen EHR, ale IEHR = InterOperable Electronic Medical Records , tedy záznamy, které se dají číst v každé členské zemi.
Protože když si třeba zlomíte nohu při lyžování v Alpách, tak ten doktor v Rakousku může potřebovat data z vaší EZK.
    Člověk by čekal, že potřebné software teda objednají a rozdají všem členským státům. Ale komise neuvažují jako lidi, a tak zatím komise objednala 'EHR IMPACT study' které v jen 50ti stránkách definuje a analýzuje "conceptual framework", tedy jakési rámcové koncepty různých EHR systémů - i toho našeho. A letos v březnu budou v Bruselu mít
velko-konferenci , o tom jak užívat e-zdravotní technologie inteligentně .
 Francie má celonárodní pojištění a jejich
(DMP) dossier médical personnel by měl stát 10 bilionů €. To zahrnuje i software pro kanceláře lékařů.
Francouzká zdravotní karta má čip, a mohlo by se zdát, že za ty biliony získali náskok, ale neukvapujte se ve svém úsudku.Není to tak jednoduché.
  "Čip je zastaralá technologie."
říká MUDR. Hronek ze společnosti IZIP, v v Medical tribune a  vysvětluje:
 "V době, kdy jsme s touto myšlenkou přišli, se upínaly naděje k čipovým kartám.... Internet otevřel novou dimenzi, umožnil zapojit pacienta do hry a odstranit technologické překážky. V každém případě jsme byli první na světě..."Nejenže byli první, ale byli i natolik prozíraví, že si ten nápad, "uložit všechna data v centrální databázi" dali patentovat. Tady je ten patent z roku 2002 .
Firma IZIP tedy vlastní patent, a pro pojišťovnu VZP vyvíjí systém zdravotních knížek EZK.
Na od rozdíl VZP, jejíž správní radu jmenuje vláda a parlament,  IZIP je soukromá firma jejímž cílem je zisk. Co by se stalo, kdyby své akcie a služby nabídla i jiné pojišťovně?

Investovat, ale opatrně

 Aby VZP chránila své investice a získala kontrolu  'duševního vlastnictví', nejen již vyvinutého software, ale i patentu, plánuje šéf VZP, Mudr Horák, koupit v Lednu  30%  až 35% akcií IZIPu  .
Zdálo by se, že už je pozdě, po tom co VZP investovala přes billion CZK a vlastní jen 5% akcí společnosti..
 Mudr Pašek, šéf IZIPu, řekl:"Mám 2.5 milionů uživatelů

  mám tržní hodnotu tři miliardy. Proč já bych měl chtít od nějaké Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby za každou cenu,
de facto zadarmo vzala třetinu akcií?"
. Ale o prodeji uvažuje, dokonce za  nominální cenu, i když tržní hodnota, podle auditu, je mezi 1.5 až 3. miliardami .   Nákup se má uskutečnit letos v Lednu . Je hezké vidět že "mezi námi lékaři", si lide stále věří a chovají se jako gentlemani.
Pokud ten prodej akcií IZIP proběhne za nominální cenu, (tedy de facto zadarmo) tak by to mohla být ohromná koupě. Pokud by jiné pojišťovny chtěly (nebo musely) užívat EZK, mohly by si IZIP a VZP naúčtovat vyšší poplatky než platí šťastní pojištěnci VZP.   VZK si můžete otevřít zdarma, ale na provoz knížek VZP platí pojišťovna firmě IZIP 84 Kč  na osobu a rok, což dnes vyjde zhruba na 300 miliónů korun ročně. Ti šťastní by pak by pak mohli i dostávat 30 Kč , pokaždé když navštíví lékaře. Přece když to VZP koupí za peníze, které dostala od státu pro své pojištěnce, nemůže všechny ty zisky proplatit své správní radě a IZIPu v odměnách. Něco musí, jak říkával president Reagan  'trickle down', tedy prosáknout dolů i k prostému lidu, že ano?
A co ti ostatní občané? Klienti ostatních pojišťoven mohou v rámci různých marketingových promo akcí vyzkoušet  roční užívání EZK zdarma. Po uplynutí jednoho roku se klient sám rozhodne zda bude chtít zkušební používání EZK zrušit, nebo se stát pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ty jiné pojišťovny si totiž nemohou nechat vyvinout jiný EHR systém, nebo ho dostat zdarma od EU, protože systém ukládání zdravotních dat do databáze a přístup k nim přes Internet je patentovaný, a patent vlastní IZIP a tu bude kontrolovat VZP.  Ty jiné pojišťovny, či jejich pojištěnci se asi budou bránit, ale čím víc Knížek už bude VZP mít, tím bude mít menší a menší smysl bude mít vynakládat další miliardy na jiné systémy. Prostě se asi přejde na již vyvinutý EZK systém.
 Česko tedy  asi skončí jako Francie a UK, a bude mít jeden EHR systém, ale u nás bude patřit ne státu, ale jedné z devíti pojišťoven. To proto,že u nás máme chytřejší podnikatele a naši politici moudře ponechali devět pojišťoven, aby si mohli konkurovat.

Uvažte ten potenciál

Nejde jen o osm českých pojišťoven, které budou muset platit. Patent je patent. Představuje světové prvenství. Když v letech 60-tých profesor Wichterle vynalezl 'měkké čočky', plynuly do Česka miliony dolarů ze všech zemí světa, z Japonska, USA, atd. (Jen krátce, bohužel, než to blbci prodali pod cenou do Ameriky).

"Je vůbec někde na světě podobný projekt?"
ptá se Muďr Hronek, šéf IZIPu, v Zdravotních novinách. A rozvádí:" V každém případě jsme byli první na světě. Dnes jsou podobné projekty v řadě dalších zemí. Evropský projekt epSOS, britská NHS, individuální projekty některých evropských zemí, ale i plánované zavedení zdravotních knížek Barackem Obamou, který nezakrývá, že se Evropou inspiroval. To vše jen dokládá, že jsme se vydali správnou cestou"
V tom, že nejen EU, ale i USA se vydaly na pouť za svatým grálem komputerisace zdravotnictví (e-Health) má pravdu.
 
 USA připravilo  $1,2 miliardy na EHRs
.  Přičtěte k tomu peníze, které připravila EU, všechny její členské země.
Zdá se , že celý svět, zase bude potřebovat nás patent!
 Tohle vypadá jako příležitost, kterou potkáte jednou za život! Honem, kde se dají koupit akcie IZIPu?
V Americe se to dělá jinak než v Evropě. Tam IT firmy vyvíjí software pro ordinace, kliniky a nemocnice. To software dělá všechno: Evidenci pacientů, předpisy na léky, účetnictví i rozhraní pro specializované přístroje a laboratorní testy. Ty EHR (nebo EMR), jakož i rozhraní pro různé pojišťovny, jsou jen další funkce, které se požadavkům na software přidávají. Tam těch pojišťoven mají taky několik, ale to neokopírovali oni od nás, ale spíš my od nich. Firmy užijí vlastní kapitál, nebo kapitál investorů, aby vyvinuly produkt a ten pak přinesou na trh.

 Ty firmy soutěží, soutěží o přízeň doktorů. Bojová fronta vede přes  ordinace.

 Doktoři nemají rádi formuláře a chlívky, do kterých MUSÍ vložit nějaké číslo. Teda, neradi je sami vyplňují. Nám, pacientům, vždy dávají dlouhé dotazníky. To je stejné, tady i tam ale  to se změní až budou EHR obecné používány, tady i tam. Nicméně, budou to doktoři, kteří rozhodnou, který systém je  dostatečně  snadný, a 'přátelský' a  který budou ochotni a schopni užívat.
V Americe, NASADQ je něco jako bursa pro malé, technologické společnosti. To jsou ty, které mohou vyrůst v giganty, jako to udělal  Google, a tak udělat ze svých akcionářů milionáře. IT společnosti, které pronikají na ten nový trh s EHR, trh s ohromným potenciálem pro zisky, nejspíš najdete registrované na této skoro-burse. (V Americe nemají  anonymní akcie "na doručitele", chudáčci :-).
Zde jsou z NASDAQ seznamu firem
vybrány ty, které dělají EHR software .  Je jich 274.

Uvažte i rizika.

Česká republika skutečně vynalezla podnikání bez rizika se solárními elektrárnami. Říkají, ze to byla 'direktiva z Bruselu', ale myslím, ze ji uskutečnili tvořivě. Tedy bez rizika pro podnikatele. Když to vláda špatné odhadne, tak to zaplatí spotřebitel. Co kdyby ti kluci imperialističtí, myslím  některé ty americké firmy, se zdráhali platit licenční poplatky, které IZIPu náležejí? Patent je globální záležitost. Buď jsme první na světě, a pak máme platný patent, a nebo nemáme nic. Když by USA neplatilo, tak asi ani Francie, a Anglie. A když ani Francie a Anglie, tak asi ani naše pojišťovny.
Museli bychom se asi soudit. USA přece země zákonů, spíše než vláda lidí. Ovšem IZIP na to peníze nemá. Kolik by takový soudní spor mohl stát? A ty peníze, které má VZP, reservní fond 3 miliard, jsou peníze na úhrady léčby pojištěnců, na platy lékařům a na léky. Není to  na rizikové podnikání. Mohla by IZIP vydat víc akcií? Možná bych jich měl koupit víc, teď, když je firma ještě malá a neznámá, jako kdysi byl Google? Ale jak moc je zkušená a ostřílená v konkurenčním boji?
Když  čtu výroky MUDrů Hrona, Paška, Horáka, a dalších, výroky jako

"Jakékoli zneužití dat je naprosto vyloučeno"
tak se divím jestli  tam mají aspoň jednoho zkušeného programátora, který by jim řekl, že "všude číhá nebezpečí". Síť počítačů která by byla 'naprosto bezpečná' ještě nebyla vynalezena. Pracuje se na tom. Taky by jim asi řekl o  společnosti Healtheon jejímž cílem bylo uchovávat EHR v centrální databázi a zpřístupnit je povolaným přes Internet.
  Založil ji James Clark, který do toho vrazil $16 milionů vlastních peněz.
Clark byl 'seriový podnikatel' - opakovaně založil společnost a když se dostala na bursu, a tedy se zhodnotila, shrábnul další miliony a  šel zas dál.
 Těch 16 milionů vydělal jako zakladatel své předchozí společnosti, zvané Netscape.  To byla společnost která vyvinula první komerční prohlížeč (browser). Je to část historie Internetu, na kterou starší odborníci rádi vzpomínají.

Nepříjemná pravda

Tento jeho nápad, užít Internet pro EHR, nebyl tak úspěšný jako jeho dřívější. Společnost
měla složitou historii. V roce 1999 se  sloučila se společností WebMD, převzala její jméno, a v roce 2003 konečně začala vykazovat mírný zisk. Přidala si i další aktivity , ale stále dělá i EHRs.  ZDE je graf ceny jejich akcií . Stále ještě jsou registrovaní na NASDAQ.
The Healtheon Corporation byla založena v roce 1995. Myšlenka to byla stejná, jako ta co popsali v tom českém patentu ti naši čeští mudrlanti.

 
  ..     Takže ten patent je neplatný? V Americe?
  
   Neplatný je i v Česku a jinde.  
Nemůžete vynalézt něco co už se někde užívá. I když o tom nevíte.  
       Ale,jakto  že jim ten patent vydali. Přece dělali nějakou rešerši!
   
  To se stává dost často. Zvlášť u softwarových patentů.       Hodně vydaných patentů u soudu neobstojí.   
      Tak co teď?.  
Možná dát inserát: "Prodám akcie. Značka : Levně! než se to rozkřikne?"
  
Pokrok, technologie, aplikace počitačů do zdravotnictví - tedy e-Health, se nedají zastavit.  Zdravotnictví, lékařská věda, činí ohromné pokroky a IT technologie v tom již hraje velkou roli. A ta role roste a poroste ještě rychleji.
Pro jeden příklad potenciálu IT technologie a EHRsů, klikněte si na konci tohoto článku na TED talk o geo-medicině: Nejen vaše dětské spalničky, ale i údaje o tom, kde jste v různých letech pobývali, budou částí vašeho EHR. Nejenže to nebudete muset vyplňovat pro každou kliniku, ale nebudete to muset vyplňovat vůbec. Už teď existuje aplikace pro Android mobily, která ten záznam míst vytvoří pomocí GPS - jen když to dovolíte, ovšem.  
Bude těch aplikací a nových přístrojů,  tolik, že žádná IT firma, ani malá, ani velká nebude mít monopol. Software, který vyhraje, a vytvoří základ na němž se bude dál stavět, bude asi
  'open source' neboli FOSS , které dovoluje společnostem spolupracovat, rozšiřovat a zlepšovat základní programy.
Naskýtá se tedy otázka, zda každá z devíti českých pojišťoven by měla vyvinout vlastní EHR systém, a nebo jestli, jako ve Francii, Kanadě a UK, by vláda měla financovat
jeden národní systém. Naskýtá se ovšem také otázka, zda každá z EU zemí by měla vyvíjet vlastní národní systém. Je to složité (víc než si myslíte): Brusel také vyjednává spolupráci s americkým  Ústavem národního zdraví (NIH)

Proto je ta konference, v březnu, v Bruselu, tak důležitá.  Vybere normy a standardy , které nejen zajistí inter-operability, ale také omezí zbytečné duplikace úsilí. Bude vybírat z již existujících ISO  norem  ale také z ze standardů mezinárodních
   profesionálních organizací v oboru medicínské informatiky, neboli e-health.

Závěr

  Pokud jste pojištěncem VZP, ale nechcete riskovat peníze, které jste si odváděli pro případ nemoci, máte několik řešení.
Jára Cimrman by řekl:  Ovčané,   nemusíte být ovce :  Spalte své zdravotní knížky. Pokud vás někdo zastaví na ulici a nabídne Vám si jednu ZDARMA otevřít, nebijte ho, ani mu nedávejte falešná data. Vysvětlete mu, trpělivě ze jsou poctivější způsoby jak se živit. Bez spolupráce ovcí, se tato 
"Unikátní a patentovaná služba Elektronické zdravotní knížky (EZK)
[která] se stává standardem také u odborné zdravotnické veřejnosti "  nemůže prosadit. Druhé možné řešení je onen 'motor kapitalismu', totiž 'soutěž': Mate právo si vybrat zdravotní pojišťovnu. Můžete mít takovou, která podniká a riskuje, nebo takovou, která je  konservativní a přijímá nové technologie opatrně, podle toho jak moc jsou lékaři a pacienti ochotni je užívat, a po tom co  mezinárodní normy a standardy stanoví 'pravidla hry'.
 Soutěž, a risiko, které nese podnikatel, ne zákazník, je jak skutečný kapitalismus funguje. Nerozhoduje úředník, ale zákazník.
   To je druhé možné řešení risika. Vy máte svobodu volby lékaře, a lékař má svobodu volby IT systému, který mu vyhovuje.
Než se IZIP dostane do právních sporů o ten patent, i pacienti   mohou říci: "Děkujeme, odcházíme"  a přejít k jiné pojišťovně. Budou tak  mimo dosah podnikatelského talentu MUDr Horáka. Odborové pojišťovny mají správní a dozorčí rady volené ne jen vládou, ale i odbory a zaměstnavateli.
Jsou tedy pod kontrolou více 'přímé demokracie'. Proto asi zatím nepodnikají, nekupují IZIP ani jinou výdělečnou či prodělečnou IT firmu. Dělají co dělat mají, totiž platí za lékařskou péči. Svaz zdravotních pojišťoven ( SZP) má nejen seznam  pojišťoven, ale i fóra, kde  můžete vidět jak jsou pojištěnci spokojeni. Ale opatrně: Ne všechny pojišťovny jsou celonárodní  a než se přehlásíte, ověřte si zda váš lékař má smlouvu i s novou pojišťovnou. Přihlásit k nové pojišťovně se můžete jednou za rok, vždy na začátku čtvrtletí.

Odkazy - TED talks

TED talks (videa),  přinášejí přes Internet ZDARMA novinky ze světa technologie i umění:
  1. ZDE je popsáno jak si vybrat české titulky a český přepis a jak to funguje
  2. Geo-medicina To KDE žijete, může ovlivnit vaše zdraví.

    Samozřejmě nejsou žádné geopatogenní zony, nebo nebezpečí z mikrovln, ale
      kdyby přece jen na tom něco bylo, tato aplikace by to objevila a potvrdila. Jsou ale oblasti nezdravé a zamořené.
  3. Zavedení EHR v zemi může stát spoustu peněz, jako třeba v Kanadě, a nebo pakatel, jak to dokázala  nadace
      Baobab Health Trust pro  Malawi. Tam to TED fellow  Gerry Douglas to dokázal udělat  za $1 na osobu.  Ne ročně či měsíčně. To je jeden dolar a šlus. Ovšem využil již vyvinutých systémů. I EU be se mělo podívat jak to udělal.


        Tento článek je publikován s licencí    'creative commons'
    takže, můžete
        text vytisknout, rozdávat, i vystavit na svém webu, pokud uvedete odkud ho máte, a necháte ostatní taky tak kopírovat (=share  alike)
Odkaz na blog v Angličtině = English blog = goo.gl/fozSRb

sobota 20. listopadu 2010

Korupce - Dá se s tím něco dělat?

Jak bojují s korupcí jinde

V USA neexistují akcie na doručitele, ani vkladní knížky na doručitele. Všechny transakce provádějí makléři, kteří jsou přísně licencovaní příslušnou agenturou. Agentura SEC byla vytvořena během Progresivní éry, éry, která následovala Gilded éru .
Pomáhá to? Není to perfektní, ale je to lepší než tady. Za George Bushe mladšího SEC a regulace trhu nebyly zrušeny, ale byli povoleny některé nové produkty' a 'bankovní průmysl' vytvořil produkty' jako CDSs " (Credit default swaps -- nové 'nástroje', které se staré kontroly zakazovali, a které umožnily bankám prodávat balíky bezcenných hypoték. To byla jedna z příčin 'bubliny' na trhu realit a následné krize.
Během Progresivní éry která zahrnovala hospodárskou krizi 1893-1903, v USA 'Civil Service' (Státní služba) nahradila dřívější 'patronage system' (tedy trafiky pro vysoké spolustraníky). U nás takový zákon byl schválen ale nějak upadl v zapomenutí. To je škoda, protože Státní služba také eliminuje nestydaté platy, které členové správníchh rad a státních či městských podniků u nás pobírají.V USA CEOs (ředitelé) firem také pobírají neúměrné platy a bonusy, ale jen u soukromých firem, kde si na ně musí aspoň v konkurenci vydělat. Ne u podniků, či spíše úřadům jako VZP či DP, které konkurenci nemaji. Trochu se to blíží té české praxi u bank, které vláda zahránila před bankrotem, no ale neřekl jsem, že je tam vše ideální, že ne. Taky proti bonusům bankéřů Američané reptají.

Poctivé volby jsou jen první krok

Svobodný tisk, kontrolní úřady a NGO hlídací psi jsou doplnkém pro fungující demokracii.
Jak správně řekl Jiří Boudal, potřebujeme víc
watchdogových iniciativ a organizací. Slovo 'watchdogové' mi nelíbí; řekl bych dozorčí nevládní organizace, nebo prostě, potřebujeme více 'hlídacích psů'- občanských sdružení, jako jsou

  • http://www.nekorupci.cz/
  • http://praguewatch.cz/
  • http://www.bezkorupce.cz/
    které sledují legislativní proces, hlasování poslanců a senátorů, a které si postupně získávají důvěru voličů, a tím i vliv. Je na takových sdruženích, aby přiměla kandidáty na úřad k specifickým závazkům a pak dohlédla na jejich plnění.
    Hesla z billboardů typu

  • Města pro život! nebo
  • Více zeleniny :-)

  • jsou k ničemu. Nic konkrétního neslibují, k ničemu nezavazují. V Americe se jim posměšně říká "motherhood and apple pie," tedy “za maminku a buchty.“ Takové 'hlídací' NGO také mohou poskytnout odbornou analyzu. Jistěže mohou také lhát (jako mnohé americké koupené think-tanky) ale během času se některé ukáží jako víc či míň věrohodné. Jako hypotetický příklad, můžem uvést "expertizu", kde se říká "Starost o to, jak na tom budou za 15 let ledovce v Grónsku, jsou starosti bohatého muže" . Až se přivalí do Evropy miliony uprchlíků z nejchudší zemé světa, z Bangladeše, si vzpomeneme, že Scientific American psal již v roce 2010, že voda z tajících ledovců může zaplavit polovinu Bangladeše. atd Pravda, 15 let je dlouhá doba. Možná že český novinář pozná i dřív kde najít experty a jak poskytnout vyváženou analyzu.
    V USA se mnohem přísněji dodržují pravidla o střetu zájmů než zde.
    Poslanec, úředník či funkcionář nesmí současně pracovat v soukromé firmě a mít vliv na zakázky, které ta firma dostává.
    Účinou metodou jak zabránit předražování veřejných zakázek a korupci je americká GSA <(General Services Adminstration) Tato agentura, která byla zřízena po druhé světové válce, má na starosti koupi i prodej potřeb a produktů pro vládu. Pokud některé ministerstvo potřebuje třeba 1000 počítačů nebo psacích stolů, nekupuje je samo. Pošle tu objednávku GSA, a ta má odborné nákupčí a na běžné potřeby sjednané kupní smlouvy za rozumnou cenu. (Ty ceny jsou na Internetu, takže si je může každý zkontrolovat na příklad pro displeje zde a případně navrhnout té GSA i lepší cenu).
    GSA kontroluje i úhrady za služební cesty a jiné výdaje. GSA má na starosti i koupě a prodej nemovitostí. Takže tohle:
  • "Posudek znalce zněl tehdy jednoznačně: pozemky pod hotelem Hilton v centru Prahy mají cenu 563 miliónů. Stačil ale jeden podpis ..." a stát se jich zbavil za zlomek - za 20 milionů. Bohmová se brání, že na obří slevě se s firmou dohodlo tehdejší vedení ministerstva. Byla sice u několika jednání, ale prý do nich téměř nezasahovala - rokovalo se totiž anglicky.
    Nebo tohle:
  • Kromě hrozby stamilinové pokuty Aktuálně.cz již dříve upozornilo na pochybnosti jak o transparentnosti samotného výběrového řízení, tak vítězného konsorcia Prague Military Hospital Concession, které zvítězilo po vyřazení ostatních uchazečů. by se tam stát nemohlo a nebo aspoň nemohlo opakovat.. Kdyby odborník jednou schválil takový podvod, tak by letěl, nebo seděl. Nejspíš oboje. Zaměstnanci GSA jsou součástí 'civil service' (Státní služby), a tedy se nemění, když přijde nová vláda nebo nový ministr. Samozřejmě, mohou být vyhozeni, nebo posláni do vězení, dopustí-li se zpronevěry nebo podvodu, ale jinak jsou chráněni před nátlakem politiků. Takže nějaké "Fischer byl proti, ale ukecali ho" tam neexistuje. Neúměrné pokuty za zrušení nevýhodných zakázek, které podepsal kdosi, vždy z té předchozí vlády, tam neexistují. Když tak čtu v českých novinách ty české 'odborníky' na Ameriku, pana Veselého, Tomáška, Clair, atd., o tom, jak tam všichni zešíleli, tak si říkám, že by někdy měli pro srovnání napsat o kocourkovském hospodaření tady, v Česku. Tady nic šíleného neexistuje, tady je to přece normální.
    TransparencyInternational sestavuje každý rok žebříček zemí podle korupce.
    České publikace jsou ZZDE Mapa světové korupce je ZDE


    Z tabulky pro
    všechny země pro srovnání vybírám:
    země pořadí 2010 2009 2008
    USA 22 7.1 7.5 7.3
    ČR 53 4.6 4.9 5.2
    Kenya 154 2.1 2.2 2.2
    Somálsko 178 1.1 1.1 1
    Pořadí je od nejlepší (Dánsko) k nejhorší (Somálsko) a pro každý rok CPI index ukazuje na škále od 1 do 10, jak moc se dá jednat bez úplatků (1 = vůbec ne, 10 = zcela). Poslechněte si prosím TED talk pana Eigena, zakladatele nevládní organizace Transparency International. Je o korupci a trvá 16 minut. Jak jsme již dříve vysvětlili, tato TED přednáška, i mnohé jiné lze poslechnout i s  českými titulky .
    Jak pan Eigen vysvětlil, dávat úplatky cizím (tedy v tomto případě českým) úředníkům, je v Evropě nezákoné. Takový zákon platí i v USA. Je třeba toho zákona využít. Mělo by být i nezákoné takový pokus o vydírání neohlásit, protože policie nemůže případ vyšetřit a získat důkazy. Bez toho je to slovo jednoho, proti slovu druhého, a korupce vesele kvete dál.
    Karel Čapek napsal "Pravda vítězí - ale dá to fušku.“ Určitě se nám nepodaří korupci vymýtit, ale mohlo by se nám podařit dostat se z 53. místa někam výš. Třeba i na 20.
    Ano. Dohnat a předehnat? a proč ne?


    Časopis Scientific American vychází i v Češtině
    Starší čísla

  •